Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seLeuven 2003
Autor
utasa
Nachazim se na par dnu trochu mimo a jedinym mym spojenim s mou milovanou vlasti je pocitac s americkou klavesnici...
Klavesnice.... Prsty chteji najit nulu a objevi zavorku. Navykle pohyby prestavaji byt spravne. Je jim to trosicku lito. Hlava nechape a pak posune ruku a jedinym klepnutim ten maly omyl vymaze. Uz ho nikdy nikdo neuvidi, protoze tady nemel byt.
Oci si znovu prohlednou pismenka sedici na desce... Tady, vzdalene od svych obvyklych pohledu, se citi tak nejiste. Nevi, co bude za dalsim rohem a uz vubec ne, zda to nahodou nebude neco, co neznaji. Co budou delat pak?!
Kdyz budou kricet, pak jakym jazykem... Vzmuzou se na ten cizi, nebo to budou stale opakovat v materstine a doufat, ze nekdo pochopi, porozumi?!
Jazyk svrbi touha zbavit se tize cizi vyslovnosti a usta se chteji smat, ale netusi, zda o to lide okolo stoji.
A pak se na obrazovce objevi napis... Slavnostni pocit v dusi. Pismak. Misto, kde se jazyk, ten rodny, klube na svet. Vstoupit a konecne pouzit klavesnici a oci na miste, ktere znaji. Ustum a jazyku nezbyva, nez si potichu opakovat slova...