Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePod balkónem
02. 11. 2003
1
0
1336
Autor
Lunka
Já pokleknu na jedno koleno
a věřím, že je mi dovoleno,
Ti poklony tu skládat...
Na Tvou krásu a čistou duši
a nevím, zda se sluší,
abych řekl...
Že jsi světlá hvězda,
co na nebi nejvíc září
milou a nevšední tváří.
Já skládám ke Tvým nohám
náruč plnou květů
z roztodivných světů...
A na píšťalku hraju pro Tě
melodii jasnou
a nechci ve Tvých očích
zhasnout...
...jako plamen svíce
a nevidět Tě více...
a věřím, že je mi dovoleno,
Ti poklony tu skládat...
Na Tvou krásu a čistou duši
a nevím, zda se sluší,
abych řekl...
Že jsi světlá hvězda,
co na nebi nejvíc září
milou a nevšední tváří.
Já skládám ke Tvým nohám
náruč plnou květů
z roztodivných světů...
A na píšťalku hraju pro Tě
melodii jasnou
a nechci ve Tvých očích
zhasnout...
...jako plamen svíce
a nevidět Tě více...
Navždy_Tvůj
04. 11. 2003
Nápad není dotažený do zdárného konce... Jistě bude brzy lépěji... :-)))