Bezvýchodnost

absolutní deformace myšlenek
teď sedla přímo do mé duše
nejsem schopen ničeho
jen tu sedím suše
a mačkám černobílé klávesy
...omámen neviditelnou láskou
zahlcen jedovatým vzduchem
čekám na své další ráno
a hledím nepochopením

konvence vítězí
topím se v jejím těle
jako myš v hadím ocase

miluji, ale jinak než bych měl
milovat, to jediné jsem chtěl
mezi střepy hledám skulinku
pro svoji Achillovu patu

už jen chvilinku
....a brzy zemřu v omotaném drátu