Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSmrtka
06. 11. 2003
9
0
2759
Autor
Playwithfire
Potkala jsem jednou v metru
Dámu v těžkém, černém svetru.
Tvář jí zdobil úsměv permanentní
Přesto byla silně dekadentní.
Byla pobledlá a kostnatá
Čepel kosy měla od bláta.
Otřela rukávem ostří
Rukávem, v němž ruka kostří
Svírala konečný soud všího života
Ve svém oboru byla král - despota.
Sedla si vedle staršího opilce
Ten začal dusit se chrchlavě po chvilce.
Kašlal a dávil, najednou sklesl
Nad jeho tělo se mlžný duch vznesl.
Prázdné oční důlky jí ožily
Když začly pátrat, koho ještě by zabily.
Vystoupila jsem rychle ve stanici Luka
- svůj život mám ráda, i když občas jsou to muka...
tehotnej_hroch
25. 06. 2004Playwithfire
24. 06. 2004Playwithfire
22. 11. 2003
Viky: presuneme tuhle debatu na "...." na vice mistech bych se zacala ztracet:)
Playwithfire
11. 11. 2003Playwithfire
10. 11. 2003
Viky: našla?? woopee, konečně:)) ale písmák..to jsem netušila, že jsou to tak dobrý stránky:)
Playwithfire
07. 11. 2003Playwithfire
07. 11. 2003
První:)
Nevím, nemůžu si pomoct, ale je to pěkně temně optimistická báseň, určitě lepší něž předchozí verze, každopádně to líp plyne, i když pořád by to mohlo být lepší;)
*t
Playwithfire
06. 11. 2003
No ... hezky se lepčíš..... přečti si mou báseň Kdo brousí? - je na velmi podobné téma....