Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Bílé růže

06. 11. 2003
5
0
945
Autor
Sapho

Přemýšlím,kdy jsem naposledy byla statečná. Denně vidím řady žen, které si pročesávají umně vyvedené paruky. Před operací se usmívají. Jsou půvabné. Některé z nich nevěří na smrt.Sapho.

Večer se pomalu

vkrádal

do ticha sněhobílé růže.

 

Žena, co zvolna usínala,

chtěla znovu  žít.

Přála si ráno vstávat

a hřebenem s velkými zuby

si pročesávat

hustou hřívu.

 

Večer se pomalu

plížil

do ticha sněhobílé růže.

 

Přála si zvolnit krok.

Oči tlumící náraz slz

jakoby hleděly skrz

úzkoprsou tmu.

 

Přemýšlela o šednoucích

skráních.

 

Večer se vplížil do oken.

 

Byla sama s umíráním.

Sen o životě ji náhle

rozbolel.

 

 


katugiro
30. 11. 2003
Dát tip
hezké... :) večer opakováním nelíbí

Afro
07. 11. 2003
Dát tip
Jo o umírání se píše pěkně - tak smutné, definitivní a inspirativní -myslím, že si vystihla všechno to troje

Pivicko
07. 11. 2003
Dát tip
půvabně smutné..... krásně napsané....

Rowenna
06. 11. 2003
Dát tip
No, asi bych to umírání vnímala jinak, ne tak romanticky, jak v Dámě s kaméliemi - přesto jsi zadrápla do srdce. *************

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru