Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seBolím...bolím
06. 11. 2003
6
0
1504
Autor
angelik
Sama v sobě umírám.
Potácím se mezi snem a bděním
a ztrácím ticho kolem.
To, co jen příjemně proniká do duše.
Je tu jen mlčení,
kde řvou pomníčky
pomyslných lidských duší,
kde na cáry roztrhané
bez nití prošitých
přikrývají kameny,
ty těžké kapky potu,
na náhrobku života.
Kraje mlhavé,
oči ospalé,
snít, snít jen snít...
chvíli nedýchat.
Dr_Mephisto
10. 11. 2003
za tu první tip, křehoučká a hezká, zbytek souhlas s Navždy_ Tvůj...
Na přečtenou..;)
slita k břehům něhy****
Je to působivá výpověď, přestože nepoužívá žádné dráždivé a novátorské obrazy.