Poe:Etika bytí SINGLE

Stínu noční hrana

zaoblená lunou

už mi kůži nerozedře

když přecházím

jí k rozbřesku

prsty ručiček

bubnují

na blánu ciferníku

pochod zbrklých

asociací

budou mi hrát

do kroku skoku tanečního klopýtání

než zvednuté koutky

strach úsměv

endorfin

chemická

reakce v počátku

extáze

přehluší do sebe

zas lepenou vteřinu noci

z poza stavení

m probdím

schoulená pod

stříškou klíční kosti

ze zákona