Podzim.

Poletující koráby
popíši básněmi
svážu je do pramínků slov
padají na tvé vlasy
padají na tvá ramena
padají kamkoliv
vždy si tě najdou
jak tlapky koček
co překládají listy
do vláken deště
kde růže s láskou
utnula s tykadly horzny
ukradla je dlaním.

Zamčené římsy rtů
prahnou po slovech
ozvěn rosy zesláblé růže
párají svou modř
nahých blůzek slov
chystají spiknutí
proti podzimu.

Souhvězdí slov značí listy
prachem vysichajících úst
prochází křižovatkou ticha
po opadaných jabloních
malují na kotníky
obrazy zdráhání.

---