Den

Krotím vášně úsměvem,

co vykouzlil sem na své tváři,

a už toužím po novém,

toho času v ranní záři,

měsíc počkal na mě při rozbřesku,

rozloučil se vážně,

zaburácel v mocném třesku,

odloudal se vlažně,

Bůh zavolal střídáni

a slunce vyhouplo se mezi mraky,

vše jako podle zadání,

a to všechno před mými zraky,

rosa se stáhla z trávy,

a kolem zavoněl svět,

bylo poledne pravý,

a já ti čet,

ze své květinové duše,

rozevřené k tobě dokořán,

četl jsem ti tiše,

lásku cítil ze všech stran.