NEDĚLNÍ ODPOLEDNE ve dvou podáních (děj: simultánní)

Vyšli jsme si na procházku                                      Zase jsi mě táhla ven

mechovonným dnem                                              mezi zrzavej mech

s prsty jako jarní vlání                                              a lámalas mojí ruku

propletenými                                                          hůř než vánočku

Nastavili jsme záda                                                 Slunce nám pralo do zad

laskajícímu slunci                                                    jak o život

(a tak trochu i panelákům)                                       (zlatý přetopený paneláky)

ptačí chór nám zpíval                                              uši brněly jak ti ptáci řvali

tu věčnou píseň lásky                                             jeden přes druhýho

a svěží orosená tráva                                             a ty ses chtěla válet

sváděla k milování                                                  v úplně mokrý trávě

prostotou svých sedmikrásek                                 mezi barevnejma kopřivama

Opentličkováni touhou                                            Hrozně jsi to potřebovala

volali jsme na sebe                                                ale přestos jenom hulákala

sosnovými brankami                                              a běhala po lese

a teprve když červánek pohladil nebe                    až se skoro setmělo

vraceli jsme se zrůžovělí                                        a konečně jsme se vlekli zpátky

s kytičkou prvních lesních jahod                              s trsem plesnivějícího jahodí

která nám to všechno bude                                     kterýho ses bůhví proč

připomínat                                                              nemohla vzdát