Sedím u baru v malé zakouřené hospůdce,

                                      sedím a trochu vzpomínám…

Kde jsou ty časy nesčetné radosti,

na školním výletě hromady zážitku

první startka a žádne starosti,

probdělé noci, chuť prvních polibků.

„Péťo, přines mi ještě vodku…“

V nějakém jezírku, jsme se tam koupali,

ty ses moc smála, moc ti to slušelo,

zapadlo slunce sami jsme zůstali,

slaďoučký polibek dalas mi na čelo.

„Ještě jednu tu vodku, prosím…“

Vidím tě ještě dnes s mokrými vlasy,

vylézáš z vody, ruku‘s mi podala,

řekni mi kde zmizly týhlety časy,

když jsme se na břehu váleli do rána.

„Ne Péťo, už nechci, zaplatím a jdu…“

Občas tě po letech potkávám ve vlaku,

korálky od tebe dávno jsem ztratil,

nejradší bych tě popadl za ruku

a k tomu jezírku s tebou se vrátil