Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePravda
10. 11. 2003
2
2
1131
Autor
Čáry
Jednou časem, prvně jsem oblek šat
A pravda mě obklopila
Byla jak muž a chvíli žena
A vina ve mně se ztratila.
Teď chodím světem v plné kráse
Koutky do stran cestují
Já nechci poznat jinou stranu
Ach jak já pravdu miluji.
Pocit co mě doprovází
Jak rytíře nic nerozhází
Nasadím helmu,otevřu hledí
Vždyť pravda na tvé ruce sedí.
Jak ďáblík můžeš vyzvídat
Proč musel jses tak strašně bát
Nevěřils řece,zažils splav
Vždyť je to pravda,bez obav.
Až někdy budeš vírat do stropu
A nebude ti zima
Pak věz v největší jistotu
Pravda tě protíná.
2 názory
Šla Pravda světem a na chudý duchem se smála... J.N.
tak mně to nějak připomělo :-)
Pravda
Šálí smysly
chlemtavá slečna
a svědí duši jako gangréna
v polních lazaretech v myriádách hnisajících ran
a proseb
A není sama-
její známé hoví stejnému pohodlí-
odmítají tajemství,
slečny vyškolené studem-
místo aby jako svůdné rajky
ukázaly lživé barvy svého těla
Pravda sídlí v paralogiích, a přece ji nejvíce hledají tam, kde je nejméně doma - totiž v lidských myslích :----
Parafrází: Na světě jsou minimálně dvě pravdy
a některé z nich prostě nesmí být nikdy vysloveny :-)))
Hold on!
Zítra odjíždím vstříc rozkoši - pravda mě může mít ráda :-)) A stejně nemá :-)))
Měj se hezky, příteli
Myslím, že tohle je nadlouho nejdelší komentář k jedné z tvých básní :-)
A dám Ti tip (protože jsem v dobrém rozmaru :-)))