Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMrazivá
12. 11. 2003
9
0
1544
Autor
Sandra
Měkoučký koberec pod nohama
posílá slunci měděné pozdravy
a prosby
ale poslední paprsky
už nedokážou pomoci
Mrazivá jinovatka
dál objímá stonky trav
které se chvějí pod tíhou její náruče
prokřehlé
v květnu nemůžeš najít inspiraci? - stačí otevřít oči a rozhlédnout se ... nebo zavřít oči a nedechnout se ... nebo ... :-))
to je právě na tom to nejhorší, na podzim, v zimě jsem se těšila na jaro a zdálo se mi krásný všechno ... teď to jaro konečně je a nic není jak bych chtěla a najednou je mi hůř než na podzim ... nic jarně krásnýho mě nenapadá a depresivní věci psát nechci :-((
někdy i depresivní věci nejsou k zahození ... jak říkali naši klasici Š + G - člověka potěší, když slyší o cizím neštěstí ... :-))
no já nevím, mě to nijak zvlášť netěší ... já mám radši dobrý zprávy ... ale to už jsme někde jinde, co?
omlouvám se ... byla to samozřejmě ironie ... zrovna jako od Š+G ...
taky nerad slýchám špatné zprávy ... i když, nějaká výjimka by se našla :-)
hej hej - pozítří už bude po třech zmrzlejch ... tak by to chtělo, abys sem dala něco teplejšího ... nejen barvama ... :-)*
Morasten - jsem ráda, že se ti to líbí i barevně - přesně jsi pochopil můj úmysl
ta barva textu(je krásnej) je jako barva zmrzlý trávy a bílej podklad je jako sníh....