Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seRůže...
12. 11. 2003
6
0
1639
Autor
Aaria
Růže dopadla s lehkostí víly. Ozval se tichý, lehký zvuk. Malé cinknutí …
„Cink“
V tu chvíli se čas zastavil.
Ne pro všechny, jen pro něho.
Chvíli hleděl a pak pochopil…
Jeho Anděl přišel o křídla. Už nikdy nevzlétne do výšin. Už nikdy nebude tak čistě andělský jako býval dosud.
Jeho Anděl se stal jím.
Člověkem. Byl v člověku.
Na první pohled se nic nezměnilo, ale on sám moc dobře věděl, že se cosi ve vesmíru zlomilo.
Přišel o jednoho Andílka. Jeho místo je nenahraditelné. Dnes už se nikdo andělem nerodí.
„Cink..“
Znělo v jeho uších.
Anděl bez křídel se dotkl jeho ramene.
pozorovatel
01. 06. 2004Zamračený_mnich
01. 04. 2004
Torolfita moje pocity z díla vystihla přesně ... přesně tak to působí :-)
Každý má svého andělíčka.....možná. Jen realita života ho v nás ubíjí, tak hledáme náhradu v nádherných, jemných stvořeních....ženách.... Někdo najde....někdo najde a ztrácí....někdo nikdy neobjeví..... Možná potom příjde i ta melodie.
Típek
To je nádhera. Moc se mi to líbí. Je to takové křehké a přitom plné lítosti a smutku. Já dávám TIP.
A kolik Andělů bede jseště chybět než se cinkaní změní v melodii?? Čuchám něco víc co není vidět.. co schováváš potfůrko mrňavá? .)
parallelka
14. 11. 2003
je to pekny a ma to i myslenku, skoda ze nejsou dalsui ctenari :)
* + avi