Krása lidí

Ufff - to je ale moudro.....takže když pomůžu babče o berlích přes silnici - tak můj dobrej pocit bude vlastně vypovídat o tom, jaká jsem zrůda.....:) ne - samozřejmě to je jen aplikace na určitou situaci - v praxi bych spíš tvrdila, že není potíž v tom, co jestli si člověk o sobě myslí, že je dobrý nebo špatný, ale jestli je ochotný naslouchat svýmu mravnímu zákonu

tady asi nejde o krátkodobej pocit z dobrýho skutku ale o samochválu a pýchu,byť skrývanou.pokud se nemýlim. ....T

S odvahou to nemá nic společného...jestli pochopil si že stud je pocit, považování sama sebe zrudou...tos pochopil špatně...je to spíš to...že člověk je sám se sebou spokojen...co je...jak žije...co dělá...stává se z něho nudná a nuzná stvůra uzavřená ve svém mikrosvětě kde si přežívá naomak reality, zato člověk které se považuje za "zrudu" je to člověk který spokojen se sebou...se svým životem....svou prací....NENÍ.Snaží se sam sebe vylepšit z dokonalit a potom se stává "krásný"

jestliže se budeme velebit sami sebou jak krasní chytří dokonalí jsme okamžitě pro okolí se změníme ikdyž zůstaneme stejní, stanou se z nás zrůdy. Ty malé nedostky na své moralce a vzhledu necháme za sebou a vynesem jen to nejlepší, leč okolí už nebude zajímat co sme jak sme dokonalí, ale bude se na nás snažit najít chybu...chybu která by dokázala, že jsme skutečné zrůdy-.

Něco na tom je.

přišel jsem na to, když sem si myslel jak nejsem dobrej herec, a zjistil sem, že se mám ještě hodně co učit....