2 dny po té

Taky věřím v lepší zítřky, ale jak se tak dobře znám, budou lepší následující léta.

myslím si, že nejlepší díla vznikají ze srdce...taky jsem zažila velký smutek, je tomu přes půl roku (žádný dobrý dílko z toho nevzniklo, páč jsem vyjímka), ale ani tahle doba nedala mojí hlavě možnost zapomenout, pořád mi něco chybí...ale věřím v lepší zítřky, vím, že jednou mi bude krásně a ta bolest pomine, srdce doroste a já...já budu šťastná, doopravdy šťastná. přeju ti krásné budoucí dny

na me je to moc depresivni, ale vim, co si hctel rict

Tak to zdaleka nevystihuje depresi ve které jsem.

ajaj

smutné...bolestné...chápu...

Bude líp, to mi věř, asi ne hned, to ani nejde. Ale jak říkáš, za pár let přijdeš a budeš rád. Pokud dobře počítám, tak dneska už je sedmý den poté.

Jo jo počítáš správně. Je to už sedmý den ale vleče se to jako věčnost. A bolí to pořád víc a víc, ale on ten život asi takový je a nám nž ho takový přijmout. Něco přebolí a něco. Jsou věci, které nikdy nepřebolí a budou pálit navždy. To jsou ty šrámy na duši.

Jsou šrámy na duši, ale i ty se časem trošku zahojí. Já zažila něco jako teď ty před 2 roky (vím, že pro tebe to teď zní jako 2 miliardy let), ale chci říct, že tenkrát jsem si myslela, že to není možný někdy zapomenout, že vždycky na něj budu myslet a teď už vím, že to možný je ... nech tomu čas, jinak to nejde

šedivé dny do tmy se propadám už druhý den jsem sám ...........*

tahle a "den poté" jsou tvoje nejlepší

Moc děkuji. Jen doufám, že bude líp, protože zatím je jenom hůř a hůř. A tak se snažím nějak popsat den po dni a pak snad jednou, za pár let příjdu sem a podívám se jak mi bylo a budu rád že jsem. Teď to tak necítím a možná tohle mi pomáhá nějak přežívat. Dnes už je třetí den po té.