Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Kouzla

14. 11. 2003

1521

Autor

Lúmenn

Dalsi z mych depresivnich děl:-)(a zalaskovaných)

Zlomené křídlo

duhového ptáka

přiložím k ráně na své duši.

Odvarem

ze zlatých kapradin

poleju svou hlavu bolavou.

Skleněným nožem

probodnu přízrak

co rozhlodal mé srdce.

Třeba se pak budu cítit líp,

když sním

jahodu posypanou hvězdným prachem

a třeba tě přivolám

hlasem posilněným

žloutkem z vejce bílého páva.

Pak mne políbíš

a budeme se milovat

na modravém nebi

při západu měsíce.

no,mně to občas přijde takový ulítlý,ale to byl asi záměr... na jednu stranu romantika jak má být(západ slunce,bolavé srdce atd.) na druhou stranu celkem vražedný sklony(to křídlo nejdřív musíš něčemu ulomit,aby bylo zlomené a dalo se přiložit na tvé srdce-do vnitřku těla a pak až na srdce...- a jak získáš vejce Bílého páva a navíc žloutek o tom ani nemluvim),no za zajímavý vnitřní pocit posílám t,ale doufám,že hovoříš v metaforách...budu se za tebe modlit:)