A jsou pryč

Má-li autor ještě nedospělý či právě dospělý věk, pak ať můj komentář vnímá jen jako námět k zamyšlení. První část má dva sporné momenty. Vietnamské stigma s dětmi i napalmem je zbytečné, neporovnatelné a vlastně násilné. Druhým momentem, ale to je jen odraz mládí a tedy věrohodný je, že lásky v zásadě nelze odehnat, ač se o to snažíme. Určitě ne všechny a ne úplně.

Podobně je to i se starou Aglií, plynovými lampami, viktoriánskou dámou a odkazem na Boroughse. Něco, třeba ten Borouugs by klidně zůstat mohl a i by slušel, ale ve spojení s Vitetnamem to působí jako příliš mnoho třpytek na obecně všedním příběhu, který je sice nevšední pro autora, ale pro čtenáře s prožitky již ano, protože jeho příběh, kdysi také šperkovaný subjektivními třpytkami překryly nové a v čase zůstávají jen důležité kontury.

Pak taková technikálie platná pro poezii obecně. Zhroucený barák je sám o sobě dostatek důrazný, že tam chybí voda a elektřina je už jen logický důsledek. Tedy vsázet na výstižné verše a nechat je působit a nedopovídat.

Kladem textu je naopak jeho rytmická plynulost, spontánnost, byť přizdobena zmíněnými třpytkami.

je to autentická výpověď, která letí vodopádově a má hodnotu

Je to silný se skvělými momenty.

Janina6- nenechávám, u sebe si je opravuju a tady se k tomu chystám, ale vždycky to odpozim 

Je to tvoje věc, ale stejně se zkusím zeptat - ty chyby tam necháváš schválně? Jen abych věděla, jestli si svoje rady mám příště rovnou nechat od cesty...

Mi se tam ten Vietnam líbí, nahodlo mi to Velkou válku, byla to má oblíbená kniha.  Je to hodně dobrý text. Pro mne nejvíc konec. 

Ano, jsem náctiletý. 

Safián: Jestli má Kuba náct let, smekám i paruku.

Já taky - tvoje básně jsou nevšední, jsem ráda, že je můžu číst.

Janina6- děkuju 

Chápu, proto jsem ti ty správné tvary napsala (zbyly, zapojily). Ohledně rande, aha, promiň! 

Těch prvních rande bylo víc a i kdyby bylo jen jedno tak ne jí ale jemu. A ty gramatický chyby chápu, mě taky štvou, ale nevidím je. 

Působivé, místy si říkám "přesný zásah", což u mě znamená obdiv. Pokazit se místo posrat by asi nevadilo. Jinak nemám nic proti žádnému verši, ale opravit gramatiku by fakt potěšilo (kosti zbyly, děti se zapojily, bavit ji svými historkami - aspoň tedy doufám, že to první rande bylo ve dvou ;)) Jinak moc povedené.

To je možné. Ale realita básně je jiná, než ta skutečná. Stará pravda říká: Když sebelepší detail překáží celku, musí pryč. Stejně je to na tobě. Já mohu jen vyjádřit svůj názor. I já měl kdysi podobné vybočení v jedné delší lyrickoepické básni. Trvalo mi chvíli, než jsem pochopil, že to tam nepatří.

Přirovnání o Vietnamu má pro mě význam, takže je nemůžu vypustit ani kdybych chtěl. 

vietnamských dětí, 

co se zapojili do války, 

o kterou nestály. 

a vlastně ani netuším proč. 

Toto nevím, já bych to oželel, ale možná to má nějaký význam. Nezní to špatně:

Všechna ta láska odešla 

v náručí viktoriánské dámy 

pod svitem plynových lamp 

staré Anglie. 

A to má rok před maturitou, Radovane!

Safian- které řádky konkrétně? Jsou to další přirovnání?

Tohle mi dává smysl. I díky mé profesi. 

Posralo - nahradit něčím méně agresívním, vietnamské děri + další 2 verše pryč úplně, možná i něco z následujících řádků.