Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSoužení
Autor
Čtenář čtoucí
V zahradě spletitě prorostlé
raněná Touha prodírá se.
Po nalezení květů souží,
ač plno je jich kolkolem.
Nevidí květ co květ ve své dlani.
Vnímání dí ji plevel k překonání.
Ztracena v porostu,
listovím se prodírá.
Bez hnutí vpřed či vzad,
ani do stran nemůže.
Pouze trní čpí z cesty její.
V něm zahlíží květ, objímá.
V jhu, náručí své píle,
zkrvavená,
bezesným spánkem usíná.
5 názorů
Čtenář čtoucí
před 6 měsíciBuď jak buď, dílo nehodnotí komentář autora.
Možná bys mohl začít obyčejnými popisy a snažit se o vyjádřední zvláštností obyčejných situací a extrabuřty nechat na později, až se naučíš základy. Tvůj komentář prozrazuje touhu vlastní všem začátečníkům - vysvětlit, jak jsi to vlastně myslel.
Čtenář čtoucí
před 6 měsíciObé je zamýšleno, tak jak je. Souží je v neobvyklém způsobu, protože schválně chybí „se”. Proto mě těší, že je „touží” první spojitostí, jelikož je to v tom tvaru, aby toto slovo dodalo na významu „soužení”. Čpí je pak důrazem/vyeskalováním. „Krkolomná čeština” pak má být atmosférou (neblahou) a „obohacením formy”.
Souží místo touží a čpí místo ční jsou překlepy, nebo to tak má být schválně? Pro mě místy dost krkolomná čeština.