Buď jak buď, dílo nehodnotí komentář autora.

Obé je zamýšleno, tak jak je. Souží je v neobvyklém způsobu, protože schválně chybí „se”. Proto mě těší, že je „touží” první spojitostí, jelikož je to v tom tvaru, aby toto slovo dodalo na významu „soužení”. Čpí je pak důrazem/vyeskalováním. „Krkolomná čeština” pak má být atmosférou (neblahou) a „obohacením formy”.

Velmi se mi líbilo. Přijde mi, že je to psáno kafkovským stylem. Téma zlotřilého otce, úzkosti, beznaděje a smrti. Symbolika je taky velmi povedená (a kafkovská). Nevím, jestli je inspirace Kafkou jen mou interpretací anebo i záměrem, ale užil jsem si četbu.

Velmi se mi líbil jinotaj/symbolika, kdy s úbytkem sil otce přibývá kýč v domě (kýč jako ta nejprostší a nejobyčejnější věc, která má zprostředkovat pocit radosti a symbolika „proměny života v domě”).

Jediná věc, která na mě působila slaběji je část s asociacemi, kde najednou vidí vypravěč souvislosti: Po „tenhle byt” je to velmi silná a dobrá „spojitost”, ale úsek od štěňat po červí díru, mi přijde že již částečně funguje jako „vycpávka” a nedovršuje plně asociaci, jak by mohl. Ovšem záleží na vkusu, dá se z toho vyvodit (myslím že toto byl záměr) pohled na nejistotu v žití (štěňata) a v bytí (zbytek).

Těším se na přírůstky.

Spíše reference na borce z Avesty, kterého pak zpopularizoval němec.

Díky.

Díky moc za kritiku. Také tam vidím tu změnu tempa, s „mrtvo již však jest” jsem udělal tento zásah do tempa/melodie schválně. Verše předtím jsou psaný tak nějak na hraně naivní melodie a snažil jsem tímto narušením vyvolat jakýsi pocit nepokoje (ideálně úzkosti), který je dále rozvíjen odstavcem pod tím. S tím že poslední verš je čistě kakofonický (a měl by reprezetnovat jakési napraskání ledu a dovršit tak melodii), je to napsané zastarale, já si však nemůžu pomoct než se vyžívat v zvláštních formulacích.