Písmák pocit
Znáte někdy ten stav, kdy říkáte někomu něco nepříjemného a pro jistotu se díváte úkosem, aby Vám nebylo vidět do očí, ale vyciťujete, že dotyčný zvažuje útok. Ta lehkost bytí, kdy víte, že je to jenom na něm, jestli to zpracuje, nebo Vám jí prostě nakouří. Práce slidmi mě začíná bavit.
,, Něco ze života
Jsem svobodná, absolventka rodinné školy, ale v oboru nepracuji. Mám tři děti. Děti nemají uvedeného otce, tak nemohu uplatňovat výživné. Mé děti byly stejně svěřeny asi před 2 roky do výchovy mé matky.
modrá krev
modrá krev,,
po ulici běžela fena
ach . bohové .
ta důstojnost a nóblesa .
... říkala, že je anděl
" v nebeském lokále sedí Lucie
a nabízí koně za pivo.
Číšník přijímá "
šmírák
šmírák,,
viděl jsem staré milence
seděli na lavičce
ona plakala
44,,
seděli jsme v autě
jen světlo z cigeret tam bylo
kouř štípal do očí
a my měli svěšené obočí
démon
sedí v rohu
démon alkoholu
v čekárně na zázraky
kdo se první začne topit před jeho zraky .
v kruhu
pravda v kruhu
zrádce zná
projít kolem Vergilia svého
ruku mu nepodat
součástky zrcadel
tak rozprodat se na součástky
nebo se vyměnit za drobné lidské hrátky
umět zavřít tak štěstí do ohrádky
to bych chtěl,,
zastavené okamžiky
ten okamžik
zastaví se vše
světlý paprsek
dopadne na oltář
blondýna
stála tam jak gilotina
v černém šátku blondýna
démona nalevo
to poselství katovo
32,,
32,,
znám křišťálovou studánku
kde nejhlubší je les
a jestli mi nevěříš
koberec
koberec
prošlapaný koberec
zažil nejeden kotrmelec
na něm se děly věci
34,,
34,,
jedna holka dávno kdysi
nazvala mě Ivánkem
a ta před ní odkopla mě
dlouhá cesta rovně
dlouhá cesta rovně
za stvořitelem delegace vyjela
aby něco změnila
ve vypůjčeném voze
Názor na vypuštění "slova" komunistická v názvu jedné strany
Ideály, idealismus, cesta ze tmy ke světlu. To že se někdo cítí být komunistou možná znamená, že míří k nějakému ideálu i když zkušenost mu napovídá, jak je ideál ve své podstatě nedosažitelný. Ale cesta
k němu je nutná. Stejně jako v minulosti se různé myšlenkové proudy snažily zaklínat božstvy, ale moc božského neukázaly.
pro blázny
Tak každý chceme sebe někam narvat, být, někde, nějak, něčím. Do bran světa bít, jak jinak, pro něco, třeba pro ženský vchod do podsvětí, nebo pro něco jiného, třeba i debilnějšího. Každý to známe jinak, pravda není a tam, kde jsem to poznal já, si život servítky nebere. Asi stárnu a nestačil jsem podepsat smlouvu s ďáblem, ale ty jestli máš zájem, tak to očíhni třeba na www.
Kdo ví?
Čmuchání cesty
Něčemu věřit se má, ale už se bojím institucí zajišťujících kontakty. Je to moc složitý, všechno je nějak moc složitý. Na spoustu otázek musím odpovědět – nevím. Já nevím, kde je propast mezi člověkem a jeho životem, já už nejsem přesvědčený, že kdo hledá pravdu, najde smysl života a lásku.
SEBEmluv
Jsou stavy mysli, kdy nevidíš žádný břeh, kdy je každý pohled jako hromosvod, kdy ti vypršela síla jít dál, a posměchy do očí tě jenom bičují. Tam vtěch stavech se mění lidská osobnost a povaha, to jsou ty proměňující síly. DNO, který tě buď zdeformuje a nebo vylepší. To otřepaný přísloví, že zlato se hledá vohni je pravdivý a že vnouzi poznáš přítele, to ani nemá cenu vytahovat.
,,79
79,,
neustále chceš to
co nemůžeš mít.
ta touha po nekonečném štěstí