Písmák no tak devadesátky ještě....
Měl hnědej
děsně modrej kabát
měl modrej kabát
na sto knoflíků
...
Ad kresličské období 1991 -1993 ((ad Slovensko odchází, a další obrázky))
Ad kresličské období 1991 -1993 ((další obrázky))
((Dneska už ale víme, že baráky propadají spíše bankám, či dalším zlodějským institucím. ))
:::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::
Ad rok 1993 - Slovensko se rozhodlo pro samostatnost - a neslo to s sebou i problémů docela dost. : .
...
Ze zápisníčku pionýrky Alexandry Petrovny Lavické – Leningrad 28. 2. 1943 - říkačka
Dnes jsme jedli naposledy
uleželé želé
zdědy.
Mňam.
...
dnes jsem se začal těšit na Vánoce
dnes jsem se začal těšit na Vánoce
začínámhledat dárky na internetu taky
kontroluji stromeček pod divanem
snad mu kromě prachu nic nechybí
...
Co vy a ilustrace?
Sama jsem je vždycky vnímala spíš jako takovou milou nadstavbu. Prostě v knize buď byly, nebo nebyly, v četbě mě většinou nerušily, některé se mi líbily, některé ne. Na druhou stranu vlastním několik knih jen proto, že jsou prostě hezké. Namátkou třeba Mistra a Markétku od nakladatelství Rybka publishers z roku 2016, ilustroval ji Boris Jirků.
...
pod šikmou věží a další texty
vesnice Brada – v kotouči slunce mizípárek volavek
pod Šikmou věží – v důlku kamenné lebkytrsy sasanek
pijeme yunnan – z kopce se dolů k voděšine ropucha
poryvy větru – procházím bílým mračnemtrnkových květů
...
zatiaľ je slnko všade tak ako tma
nesmie si sadnúť
trikrát dva
späť a tam
posteľ deka
...
Krajina výzev
Svěží
mladá bučina
nehotová
připravená
...
FALLOUT - Zábava mezi kapkami radioaktivního deště
Předpokládám, že postapokalyptické téma bude pro diváky přitažlivé i v momentě, kdy se první jaderná hlavice reálně vydá na průzkumný let. Jistě, je v tom porce nadsázky a špetka cynismu, neboť dělat si srandu z vážných věcí je v mém případě ideální způsob obrany, ale to nemění nic na tom, že hypotetický život po jaderné katastrofě dráždí mozkové závity lidí již od padesátých let minulého století. Vidím v tom vlastně i jednu pozitivní stránku, neboť vědecké teoretiky, fanoušky sci-fi a diváky všeobecně zajímá především „ŽIVOT“ po katastrofě, nikoliv „KATASTROFA“ samotná, která sebou nese jen destrukci, hrůzu, smrt a nekonečné utrpení. Zbrusu nový seriál Fallout (2024) z produkce streamovací platformy Amazon Prime Video nám právě takový hypotetický život po globální apokalypse ukazuje a víte co.
...
TD - Patricie
Tak šťastné/že se narodilo/dítě svírá a rozevírá ručky / Santóka, haiku/
Když utekla Patricie z domova poprvé, ještě ji hledali přes něj, přes jeho farnost. Oči, vzdálené nekonečně daleko od sebe po způsobu orientálních krásek zdědila po mamince, narozené v maringotce slavného cirkusového rodu. Svatbou s nesvětským chlapíkem se vzdala dávných tradic, kočování a přijala jeho víru. Rodila jednoho potomka za druhým, ale na křtiny malé Patricie otec Skupa nikdy nezapomněl.
...
TD - Jak básníci dělají interview s novorozencem
Tak šťastné
že se narodilo
dítě svírá a rozevírá ručky
(Santóka)
...
TD - Každý má právo na svou psychózu
Jednoho dne, bylo takhle zvečera, potom přišla noc a nakonec i ráno v jedné porodnici, která stála tak trochu před zrušením, protože tam měla vzniknout lukrativní plastická chirurgie, se narodilo shodou okolností, protože rodiče tam vlastně dojeli svou vlastní, zcela k požáru nenáchylnou E-Lektrickou Eslou, dítě. Jak už to tak chodí, rodiče nebyli nezodpovědní a matka, tedy budoucí, nechtěla rodit někde na skále, ani při bungee jumpingU, ale v baráku pro to dělaném. Vlastně tak trochu v té skoro-plastické chirurgii nezbylo peněz na podlahy, ale jinak porodnice jiných chyb, kromě toho, že uklízečky zanedbávaly mytí podlah, neměla.
Dítě, byla to vlastně holčička, ale protože si ještě sama nevybrala svůj vlastní z asi 80.
...
okolo polnoci
je mi spola snivo
tak na štvrť levitujúco
osminkou priesvitne
a šestnástinka spinká
...
Hlasování (BŘEZEN 2024) v soutěži Próza měsíce
Vážení Písmáci,
omluvte mírné zpoždění v soutěži PM. Začínáme tentokrát rovnou Hlasováním bez vyhlášení předchozích nominací prozaických děl, odsouhlasených jejich autory. Termín: od dnešního dne do 30. 4.
...
Připlul jsem po konečcích trav
Připlul jsem po konečcích trav
štěňátka větru učil dotýkat
kolínek stébel, klasů hlav
srdce jsem dával klíčům odmykat
...
z mých devadesátek
Ažtě tu budu mít
v podobě pohlednice
z Novýho světa
dám si těpod sklo pak
...
Ostravo!!! Blíží se Krize s Annnie!
https://eu. zonerama. com/Pismak/Photo/11332217/449253002#check-duplicates
Vážené Písmáctvo.
Dovoluji si vás pozvat na umělecký večer - propojení hudby a poezie za účasti básnířky známé z Písmáku - Annnie.
...
Tragicky smutné náměstí s kašnou a chrliči
Malý Morek měl od malička rád holubi, už v porodnici muMorkovisedl holoubek na hlavičku a s prominutím se mu mezi oči usral.
Osud tomu chtěl, aby Morek bydlel s rodiči, ale také vedle historického náměstí s kašnou, kterápřeoplývalamnožstvím chrličů, které lákaly k posedávání holubi. I Morek tam chodil a často ho nebylo v holubí záplavě vůbec vidět.
Ale to nebyl konečný počet stálých obyvatel náměstí, neboť po kraji posedávali i důchodci, kterým sešli všichni přátelé věkem do země a dětem odevzdali své majetky a poté je ty děti z lásky daly do domovů důchodců, aby jako nepřekáželi pokroku a vůbec.
...
rosa na spomienke
mesiac vychádza až na polceste
dovtedy kráčame neisto popamäti
klasický okruh sa stáva temným bludiskom
v okamihu svitu obzriem sa do všetkých strán
...
v pekle se vždycky svítí
V pekle se vždycky svítí
plné demižóny chlastu a stůl pro kanastu
křik vychází ze zdvižených paží nemusíš se snažit řeka utíká přes hrudní koš a ryj divočáka se pořád rychleji smráká za odraz pocínovaných lamp a pouličních příborů
na kabát ti kape mastnota bramborových placek
...
Kapky deště
Každý den
Každou noc
Se s Tebou miluji
A Ty křičíš.
...
Vzkaz v lahvi
„Těžko říct, kým jsme vlastně byli. Ale nějaký čas jsme žili na tomto místě. A byli jsme šťastní. Vtéto zahradě, kde se teď – neznámo proč – kope tak hluboko do země, že třímáte vrukou tento arch.
...
Být jako Nesbo
Letěl jsem do knihkupectví pro nového Nesba. Slavnostně jsem ten objemný svazek sčerveným hřbetem dotáhl domů do Strašnic a zahrabal se sním do polštářů, abych se mohl ponořit do světa, vněmž Harry řeší případy sintenzitou šílence smotorovou pilou.
Zoken suterénního bytu jsem zíral na růže, jejichž květy sebou mlátily pod taktovkou neúprosného větru. Tím, jak jim nutil svůj tvar, byl jako Nesbø, který tahal z kouzelnického klobouku jeden fascinující příběh za druhým.
...