no tak devadesátky ještě....
Měl hnědej
děsně modrej kabát
měl modrej kabát
na sto knoflíků
...
Měl hnědej
děsně modrej kabát
měl modrej kabát
na sto knoflíků
...
Dnes jsme jedli naposledy
uleželé želé
zdědy.
Mňam.
...
dnes jsem se začal těšit na Vánoce
začínámhledat dárky na internetu taky
kontroluji stromeček pod divanem
snad mu kromě prachu nic nechybí
...
Sama jsem je vždycky vnímala spíš jako takovou milou nadstavbu. Prostě v knize buď byly, nebo nebyly, v četbě mě většinou nerušily, některé se mi líbily, některé ne. Na druhou stranu vlastním několik knih jen proto, že jsou prostě hezké. Namátkou třeba Mistra a Markétku od nakladatelství Rybka publishers z roku 2016, ilustroval ji Boris Jirků.
...
vesnice Brada – v kotouči slunce mizípárek volavek
pod Šikmou věží – v důlku kamenné lebkytrsy sasanek
pijeme yunnan – z kopce se dolů k voděšine ropucha
poryvy větru – procházím bílým mračnemtrnkových květů
...
strom bez kůry
ztrácím se v labyrintu
chodbiček.
...
nesmie si sadnúť
trikrát dva
späť a tam
posteľ deka
...
Člověka poznáš
až když s ním pojíš
pytel soli;
až když s ním
...
Svěží
mladá bučina
nehotová
připravená
...
Tak šťastné/že se narodilo/dítě svírá a rozevírá ručky / Santóka, haiku/
Když utekla Patricie z domova poprvé, ještě ji hledali přes něj, přes jeho farnost. Oči, vzdálené nekonečně daleko od sebe po způsobu orientálních krásek zdědila po mamince, narozené v maringotce slavného cirkusového rodu. Svatbou s nesvětským chlapíkem se vzdala dávných tradic, kočování a přijala jeho víru. Rodila jednoho potomka za druhým, ale na křtiny malé Patricie otec Skupa nikdy nezapomněl.
...
Tak šťastné
že se narodilo
dítě svírá a rozevírá ručky
(Santóka)
...
slunce prý nesvítí
před večerkou na cigaretu,
do našeho průchodu,
chodili jsme tam tři
...
v patře domu
otevírají okno -
třešňovým květům
.
...
všechno je konstruktem
kněmuž se přibíjíš
vzoufalé snaze
někam patřit
...
Vážení Písmáci,
omluvte mírné zpoždění v soutěži PM. Začínáme tentokrát rovnou Hlasováním bez vyhlášení předchozích nominací prozaických děl, odsouhlasených jejich autory. Termín: od dnešního dne do 30. 4.
...
Trámořadí cest
ač spousta trámců
nemá kdo hrozny nést
málo je vinobranců
...
Z obecního rybníka, plného kachen a hus, vycházela parta tučňáků. Jako kdyby se vraceli z plesu v opeře. Ta jejich důstojnost nevyčpí. Je konstantní.
...
Připlul jsem po konečcích trav
štěňátka větru učil dotýkat
kolínek stébel, klasů hlav
srdce jsem dával klíčům odmykat
...
Sedmý den
Za zavřenými dveřmi
je bolest slzou děvčátka,
jméno má po sněžence
...
Ažtě tu budu mít
v podobě pohlednice
z Novýho světa
dám si těpod sklo pak
...
https://eu. zonerama. com/Pismak/Photo/11332217/449253002#check-duplicates
Vážené Písmáctvo.
Dovoluji si vás pozvat na umělecký večer - propojení hudby a poezie za účasti básnířky známé z Písmáku - Annnie.
...
Malý Morek měl od malička rád holubi, už v porodnici muMorkovisedl holoubek na hlavičku a s prominutím se mu mezi oči usral.
Osud tomu chtěl, aby Morek bydlel s rodiči, ale také vedle historického náměstí s kašnou, kterápřeoplývalamnožstvím chrličů, které lákaly k posedávání holubi. I Morek tam chodil a často ho nebylo v holubí záplavě vůbec vidět.
Ale to nebyl konečný počet stálých obyvatel náměstí, neboť po kraji posedávali i důchodci, kterým sešli všichni přátelé věkem do země a dětem odevzdali své majetky a poté je ty děti z lásky daly do domovů důchodců, aby jako nepřekáželi pokroku a vůbec.
...