Nikdy neviete
Nikdy neviete
ako dlho vám bude trvať, kým si nájdete svoju hru
je tu pár mimoriadnych, ktorí vedia, ale nie je to vždy tak
väčšinou potrebujete viac času, niektorí síce menej
...
Nikdy neviete
ako dlho vám bude trvať, kým si nájdete svoju hru
je tu pár mimoriadnych, ktorí vedia, ale nie je to vždy tak
väčšinou potrebujete viac času, niektorí síce menej
...
Už jako malýNoíkpouštěl Noe své dětské, tehdy ještě chatrné loďky do Mrtvého moře, kde se mu vzpurně nepotápěly, to později vedlo až k nepotopitelné lodi Noemova archa 1, ale nepředbíhejme.
Noe po svém otciLámechovipo dosažení dospělosti zdědil v posvátné židovské zemi Palestině vinice, které zase Lámech zdědil od svého otce Metuzaléma, když se mu ve 187 letech uráčiloLámechazplodit. Metuzalém byl široko daleko známým lenochem, který nikdy nikam a k ničemu nespěchal a hlavně na nikoho nespěchal. Nakonec se také Metuzalém dožil 969 let.
...
Jiskrný svit
To jiskrný svit
modravých blesků Tvých očí,
mě zmámil zcela,
...
Celý život
26. 4. 2024
Tato Mišo odovzdá deti medzi dverami, ponáhľa sa k zubárovi pre mamu Monku. Je čas obeda, deti sa vyzlečú, umyjú si ruky.
...
Milí přátelé historických vycházek,tento rok jsme se rozhodli, že téma vycházet trošku pozměníme. Nebudou se tentokrát vázat ke konkrétní ulici, ale k městské části na Praze 5. Tímto vás srdečně zveme na první z vycházek, která proběhne ve čtvrtek 2. 5.
...
Měl hnědej
děsně modrej kabát
měl modrej kabát
na sto knoflíků
...
Hrajeme rtyHrajeme prstyHrajeme vseděHrajeme vleže
Hrajeme bluesHrajeme barvamaZátiší s trubkamaHladíme dlaněma
Svetr v barvě kukuřičný kašena posteli s dekou promíchá se
Světelný smognedovolí tmězůstat tmou
...
Všechno, co lidé vytvořili svým rozumem je špatné. I to, co se zdá být dobré a přináší nám blahobyt. Náš blahobyt totiž stojí proti přírodě. Je vybudován na úkor ní a ne v souladu s ní, protože všude, kde chce člověk něco vybudovat, nebo uskutečnit, přírodu a její harmonii pouze ničí.
...
Dnes jsme jedli naposledy
uleželé želé
zdědy.
Mňam.
...
Provést tisíce nití tisíci oky jehel
a prošít každičký pór křízkovým stehem
v tom všem se zakrýt, zašít, schovat
pocítit a milovat
...
Dřív jsem o tobě sníval,o tvých nepolapitelných křídlech,opíral jsem se o tvou moca věřil, že na mě nikdo nemůže,protože jsi mým spojencem,jsi mým štítem, jsi trpitelem a nositelem vší bolesti světa,všeho zklamání, které jako plíseň hnije a hnije.
Snaží se prožratjako popínavé víno do mé duše,vysušit mě zevnitř,donutit mě lapat po dechua prahnout krvácejícími rtypo posledních kapkách chladné vody.
Ty jsi mě ale chytila,vždy jsi vystoupila zjezera mých nočních můr,prozářila jsi každý list papíru,věnovala jsi mi pramen svých vlasů, které se délkou vyrovnaly blýskajícímjizvám na nebesích.
Nemusel jsem tě prosit,na kolena jsem před tebou poklekal sám,dobrovolně jsem se topil vbahně,jen abych opět naivně doufal,že přijdeš.
...
Ve chvílích největších nejistot
řadím slova po papíře
a někde vzadu
úplněvzadu
...
Nemám žiadne povinnostia nemám anižiadne právavšetky chyby, ktoré urobímsú výbuchom svetlazastanem apozerámaž kým nemám pocitže aj posledný kúsok sietniceje definitívne spálený
Ato je koniecMyslela som, žesom väčšiaa širšiaje príjemnérozbiť šálku atanierzabudnúť zamknúťstratiťzlomiťvyschnúť až na dnonerátať sjadromako sniečím,čo určite musí existovať.
...
Sama jsem je vždycky vnímala spíš jako takovou milou nadstavbu. Prostě v knize buď byly, nebo nebyly, v četbě mě většinou nerušily, některé se mi líbily, některé ne. Na druhou stranu vlastním několik knih jen proto, že jsou prostě hezké. Namátkou třeba Mistra a Markétku od nakladatelství Rybka publishers z roku 2016, ilustroval ji Boris Jirků.
...