Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

čirá deprese

26. 12. 2003

939

Autor

melancholik

Básníky a estéty prosím, ať toto dílo raději přeskočí, a vám ostatním se alespoň omlouvám za čas promarněný jeho čtením, jen jsem chtěl zkusit, jak na vás zapůsobí - o verších jsem nepřemýšlel, prostě jsem vylil svoji mysl na papír a sám se divil, co vzniklo...

Jak

z pod lampy mžourá
sedí a kňourá
sedí a přede
smrdutý vřede

mám

jak smrt se vleče
svědomím teče
a líně stýká
jen budík tiká

utéct

kol světa letí
nebohé děti
bohém či král
já karty hrál

pryč

měl loutnu a žal
vršil jsem val
vyšší než bolest
on za mnou vylez'

???

Thurin

18. 02. 2004

Dát tip

Utéct se nedá, já to zkouším den, co den - Je to v nás!!!

No, prolog je velice procítěný. :) Už jsem to ani nechtěla číst, když vím, že to bude promarněný čas. Ale na just jo. A šlo by to bez rýmů? Mám maličkaťoulinkatý nápad - zkus to ještě jednou bez shody na konci, protože pak se mi z toho nejeví to, že jsi si vylil svou mysl, ale když už něco přede (kočka, podle mě)...tak dál musíš volat - vřede... Podle mě tomu právě tohle ubírá na kvalitě a soudržnosti celku. A grafika se mi líbí a souhlasím s názory výše, jak a kam máš utéci. :)