Déšť

„ Déšť “

1. den

                Ráno jsem vstala, odhodlaná odejít z domu ven. Umyla jsem se, oblékla a nasnídala. Otevřela jsem dveře a vyšla před dům. Pršelo. „ Aha “, řekla jsem. Natáhla jsem před sebe ruku, za chvilku byla mokrá.     „ Tak takhle ne! Přece nemůžu nikam jít. Než bych tam došla, byla bych celá mokrá.“ Otočila jsem se a zašla zpět do domu. Svlékla jsem ze sebe oblečení, osušila si mokrou ruku a šla si lehnout.

                V poledne jsem vstala, odhodlaná odejít z domu ven. Oblékla jsem se. Otevřela dveře a vyšla před dům. Pršelo. Natáhla jsem před sebe ruku a za chvilku byla mokrá. „ Tak to ne! Nemůžu přece nikam jít, byla bych celá mokrá “ a zašla jsem zpět do domu, svlékla ze sebe oblečení, osušila si mokrou ruku a šla si lehnout.

                K večeru jsem vstala s odhodláním odejít z domu ven. Podívala jsem se na hodiny, ale bylo už příliš pozdě na to, abych někam chodila. Tak jsem si ohřála dobrou rybí polévku, najedla se a šla spát.

2. den

                Ráno jsem vstala, odhodlaná odejít z domu ven. Umyla jsem se, oblékla a nasnídala. Otevřela jsem dveře a vyšla před dům. Pršelo. „ No to snad ne! “ Déšť mi vzal odhodlání kamkoli chodit. Pokrčila jsem rameny, vzdychla, obrátila se a zašla zpět do domu. Svlékla jsem se, lehla si a usnula. Prospala jsem celý den.

3. den

Ráno jsem vstala, odhodlaná odejít z domu ven. Umyla jsem se, oblékla a nasnídala. Vyšla jsem před dům. Pršelo. Chvilku jsem stála před domem a mlčky se dívala na kapky vody, padající na chodník. Pak jsem se otočila a zašla zpět do domu. V předsíni jsem vzala z věšáku deštník. Vyšla jsem ven, rozevřela deštník a odešla.