kolektivu

***

stojíme nad propastí a čumíme dolů a aby to nestačilo, ještě se tomu smějem bez vlády rozumu smíchy se rozechvějem když zkouší zachránit nás, to stádo volů na to už musí mít dost silnou náturu člověčí blbostí ruce si špinit k záchraně ztracených zdarma se činit budoucích vymřelých blbounů praturů kdo má tu ztracenou, nevinnou cnost zachránit zoufalce, ztracence, blázny najít prach ze sklíček naděje a sny je to snad mesiáš či nový host lidstvu tak pomalu přestávám věřit. k zoufání lepkavej dusící stav vítězný praktický a krysí mrav mě dusí a nutí všem countdown měřit

---