Není kudy kam

Kčemu se učím podlostem ? Abych odolal zdejšímu mravu, zdejším krutostem ? Podlostí proti podlosti ? Ptám se sám sebe a z černého nebe mi odpověď nepřinese . Co kdyš utkvíto vemě bojím se sám sebe, ač nademnou šedé nebe jest černé nebo šedé co natom záleží modré nebude nikdy, tak proč srdce se zátěží vždyť smrt od života jde rospoznat stěží. Stejně nás osud táhne ve svých otěžích. I kdyš hrozí já předním ostražitě stojím  seho nebojím. Je krásné když tak podtím temným nebem dřepím.