Křest krví

Nenechte se zmást, nejde o žádné hiostorické postavy ani události.

 

 

Scéna 1,u Antonia doma  pohovka, stůl, na stole hoří svíčka

Antonius:   Senáte římský….. potřebuju prachy na lázně…. Ne..ne  …. velectěný senáte, žena chce vlastní vyhřívané lázně a… ne, ne……ne……. .. Drazí spolupracovníci, představitelé Říma, chci vás požádat o drobný příspěvek na státní záležitost… drazí spolupracovníci no spolupracovníci...přátelé…drazí přátelé …“přátelé“…../píše/ Takže: Drazí …..přátelé…., představitelé…. VELKÉHO…. ří…..

 

Lunidie:     Tak se konečně chystáš somrat peníze v senátu?

 

Antonius:  /souhlasně/ No

 

Lunidie:   Kdybys nebyl takovej ňouma, mohli sme mít lázně dávno,a spoustu služebnictva k tomu….. jako Flavius.

 

Antonius:   Flavius je…..hm…. podvodník….a ….no… zloděj!

 

Lunidie:   Ale má lázně a jeho žena má tolik zlata, že by s ním mohla vydláždit cestu až ke koloseu…. Tak koukej sehnat peníze, nebo pudeš z domu!

 

Antonius:   joo … jajasně……

 

Scéna 2, senát, schůdky, umělá kytka

Flavius: Tak co budem dělat dneska?

Markus: Sebrusi, slyšel sem, žes sehnal nějakou novou keltskou tanečnici, nechceš se předvíst?

Sebrus: Bereš mi slova z úst, zrovna sem vám jí chtěl představit fvvvvvvvv!

Markus: tak ta se povedla…… obsluha!

Flavius: Pro mě víno

Otrok přinese jídlo a pití

Flavius: chlapče ty seš tady novej co? Tak já ti teda poradim, když řeknu víno, myslím to k pití, ne tenhle patvar, jasný?

Otrok: aaano pane

Flavius: počkej, kdyžs už to přinsl, nech to tady, a teď dělej. Beztak nechápu proč to víno lisujou do takovejhle kuliček….

Sebrus: ale, ale Flavie, co tak najednou, minule si otroka nechal hodit lvům za to, že se ti nelíbilo, jak se tvářil…

Flavius: No eště aby se mi to líbilo, dělat na mě takový bleee….

Pretorián přijde do místnosti

Sebrus: Hele pretorián, nemám pretoriány rád

Pretorián se na něj nenávistně podívá

Pretorián: přichází ceasar!

Sebrus: a zvlášť ne ty, co přinášej špatný správy

Přichází Caesar, všichni schovají jídlo, tanečnice odběhne, Flavius si nacpe hrozen do pusy

Caesar: Zdravím římský senáte, jdu se zeptat, jak jste pokročily při projednávání obrany Říma před barbarskými nájezdníky…. No Flavie, můžeš mi přednést váš návrh?

Flavius vstane snaží se hrozen spolknout

Caesar: no?

otrok přijde k Flaviovi

Otrok: zde je vaše víno pane!

Přichází rozespalý Antonius, nevšiml si ceasara

Antonius: Doufám, že nejdu pozdě…. Chtěl bych vám přednést návrh: Drazí přátelé, představitelé velkého říma, chci vás požádat o drobný příspěvek na státní /Všichni ukážou na Caesara/ zá…le…žitost….

Caesar: No, Antonie, doufám že jsou to peníze na posílení vnějších hradeb

Antonius: sssakr….za.zzzajisté, velký Caesare, musíme…. Posílit…… hradby?...před…….

Sebrus: …nájezdem barbarů, přemýšlely jsme na to a už to skoro je…

Caesar: /beztak nevěří/ no to rád slyším, na zrealizování máte tři týdny, jinak nechám senát rozpustit a vás předhodit lvům. Pozítří odjíždím, ještě vás přijdu zkontrolovat.

Markus: Kecá

Flavius: Nesnáším ho, dědka, musíme s tim něco udělat.

Sebrus: z hradbama?

Flavius: ale ne, z caesarem, znám jednoho britona, ten to vyřeší

Antonius: aa co ten příspěvek?

Sebrus: na hradby?

Antonius: nno spíš na, hmmm na na …Lázně?

Flavius: Lázně?

Antonius: no, žena chce lázně,….. jen malý…

Flavius: hmmm.. tak to by asi nešlo, Víš kolik takový lázně stojej? A my teď máme hodně málo peněz, a navíc musíme udělat něco s tou hradbou. Jemi líto, ale nepůjde to.

Antonius: …vážně… no ..jasně..barbaři, ani trochu zlata? Fakt málo? /Flávius zakýve hlavou/  hmmm a žena mě zabije

Markus: hej už je čas, tak zas zejtra

 

 

Scéna 1u Antonia doma

Lunidie: cože? Asi sem ti špatně rozuměla

Antonius: musíš to pochopit, nejsou peníze ani na obranu proti barbarům

Lunidie: Antonie, ty seš pitomec, nechápu proč sem si tě brala……

Odchází

Přichází Janus

Janus: tak sem zase tady Antonie

Antonius: ach Janusi, rád tě vidím

Janus: Antonie, už jsi přemýšlel o křtu? Dnes pro tebe mám kopii Matoušova evangelia, přečti i ho a snad zapůsobí na tvé srdce

Antonius: Díky Janusi, řekni mi, proč si na mě tak hodný

Janus: Ježíš učil, že máme milovat všechny lidi.

Antonius: Já,.. už sem přečetl Janovo evangelium, Pavlův dopis římanům, tesaloničanům já, už bych se měl rozhodnout, budu na to myslet. Nepotřebuješ něco?

 Janus: Antonie, dvě sestry se dostaly do vězení a chtějí je předhodit lvům, prosím tě, mohl by ses za ně přimluvit v senátu?

Antonius: /náhlý zápal/ určitě! nedovolím, aby se jim něco stalo, postarám se o to, aby byly propuštěny, můžeš se spolehnout!

 

 

 

Scéna 2

Flavius: tak ten problém s caesarem můžete počítat za vyřešenej, tohle je John, nejlepší britonský střelec

Flavius: takže john si zítra vleze támhle a až příde Caesar s tim pretoriánem, oba je zastřelí

/John přikývne, pretorián, schovaný v rohu odejde/

Sebrus: slyšel sem, že………….

Antonius přijde zase jako obvykle pozdě

Antonius: včera byly zajaty dvě dívky, a já požaduji jejich propuštění!

Flavius: co?

Antonius: propusťte ty dívky, neudělaly nic špatného

Flavius: myslíš ty dvě křesťanky co jsem je sám nechal chytit a uvěznit, abychom měli čím nakrmit lvi?

Antonius: /znejistí/ no, ty, a nemoch bys je propustit, třeba zaaa… sto sesterciů?

Flavius: proč ti tolik de o ty křesťanky? za sto sesterciů bys moch mít dvě krásné otrokyně nejsi ty náhodou taky křesťan?

Antonius: já noo….?...., NE! Jaks na to přišel.. já.. jen….., zdáli… se .mi… no…. co dvě stě?

Flavius: Ááá, takže Antonius je taky křesťan? Lvi budou mít radost. Tak co ty na to?

Antonius: no, tři st.. tři. Zapomeňte na to! Jako bych nic neřek!

Scéna 1

Antonius doma čeká, někdo zaklepe

Antonius: sakra Janus /snaží se schovat, přichází Lunidie/

Lunidie: Tak co, máš ty peníze

Antonius si na to vzpomene, nezmohne se na slovo, ukáže jen odmítavý posunek

Lunidie: takže nic nemáš! Zítra máš poslední šanci, pak tě vyhodim z domu, co mi je platný, že seš senátor, když neumíš ani domů přinést prachy….

Antonis vytáhne dýku a chce se zabít, ale po třetím neůspěšném pokusu to vzdá, usne. Pronásleduje ho noční můra: senát, barbaři, manželka, janus, křesťanky, dýka

 

Scéna 2

V senátu se zase tlachá sedí tu zničený Antonius

Antonius: hej flaaavie, co ty dívky, nešlo by to přeceněn nějak…

Pretorián: přichází Caesar!

Caesar vejde, všichni na něj kouknou a čekají výstřel, 1s, 2s, čekají 3s, trapná chvilka… Flavius trochu znervózněl,

Flavius: jé, mě upadlo brko, /hodí ho, k místu, kde měl číhat john/

Caesar: Flavie, nehledáš tohle? Ukáže johnovu hlavu

Flavius: /upadne na zem/ caesare, já ti to vysvětlim to…../ukáže do senátu/ Sebrus chtěl…

Caesar: tak pánové, už jste viděli tygra? Je to něco jako lev, ohromný dravý zvíře. Ale je  silnější než lev a má to delší zuby a větší hlad, ach. Zrovna dneska  je přivezli jako dar  z východu. No nic, škoda že je neuvidim, já už totiž musim, tak zejtra pozravujte ty tygry. Stáže!

Stráže je omráčí klackem

 

Scéna 3, vězení, lavice, sláma, mříž/řetězy

Proberou se ve vězení,

Sebrus: Hej stávejte, měl sem takovej zvláštní sen, přišel Caesar a nechal nás odvést do vězení, aby nás předhodil lvům.

Flavius:  Nebojte se, to vyřešíme, hej ty, dám ti tisíc sesterciů, když nás pustíš!

Sebrus: sakra je hluchej! Vysvětlete mu to někdo! /udělá pár nesrozumitelných posunků/

Zoe: dobrý den pane!

Flavius: já?

Zoe: ano, nepamatu je te si na nás? Nechal jste nás zavřít.

Flavius: hmmm, to je mi líto, nevíte, jak se odsud dostat?

Zoe: dostat odsud, to nevím, nejspíš to nejde? ale je to radost zemřít kvůli našemu pánu!

Antonius: A nemohli by ste mě pokřtít?

Zoe: Ty seš ten senátor? Janus o tobě vyprávěl. Jo klidně, ale není tu žádná voda.

…..konec dodám časem, skončila inspirační chvilka a asi počkám na

---