Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Pečeť první

02. 02. 2004

1318

Autor

Isaak

Pečeť první

Podivuhodnost znamení spálené dlaně

obnovující se a sílící

- hluboko po křižovatkou dějin -

...prorok první pečeť rozlomil...

Zástupy vyšly z jihu

na Sever

toužíc po ohnivých kamenech

- sami sobě otroky i otrokáři -

- sami sobě vazaly i krály -

všichni tváří vpřed

čemu dřív se smáli

to daleko za nimi

zkamenělo

namísto nich

samotných

- milosrdenství -

Lasy

14. 04. 2004

Dát tip

zvláštní pocitovka, symbolika . . . líbí . . Lasy*

U náboženské poesie je ta potíž, že chce stejně jako náboženství samo člověka celého. Už jenom proto, že náboženství je jedna ze záležitostí duše, kterou moderní člověk neoplývá a zároveň mu schází, cítí se "moderní člověk" náboženstvím svázán. A podobně i smyslem náboženské poesie. A tu vzniká další potíž, že ačkoli si tu báseň po stránce poetické užiju a považuji ji za dobrou, přesto po stránce smyslu mi jí zbývá v lepším případě jenom půl - pakliže nejsem stejného vyznání jako autor (nebo alespoň nějakého vyznání). Bášeň je dobrá, část mi ale uniká.-* Neb je archaismus i anachronismus. V téhle básni.