Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePokojne si kráčam tunelom, na konci číha svetlo
08. 02. 2004
2
0
1411
Autor
canuma
So zaklonenou hlavou
a polopresným zámerom
po rozčerenej oblohe
nasledujem spln
Plávam tíško, mechanicky
a s neistým záberom;
V jazere bez vĺn však
neprevrátim čln
Lúče slnka vysušia
prúdy sladkých sĺz;
No sladká duše nelieči
keď cítim dotyk pŕs...
tlačia sa na moje rameno a do tváre mi vtláčaš dych;
tie prsia čo stekajú chodníkom, po ktorom tak pokojne kráčam
mi šepkajú, že na počiatku zhasli svetlo
vtedy, keď som sa zamiloval
jeej.... oskar... z teba sa stava romantik!! je fuckt veelmi peknaa. taka, proste pekna... uplne sa mi paci... sice ma trocha vyviedli z miery tie prsia az po chodnik, ale to len moja haluz, sag vies jag to.... :))) ale isto iste zasluzeny :*t
v závere prezrádzaš očividné :o) nechaj trochu tajomstva
naliehavosť vyjadrená autenticky
heej pravda... neviem asi som mal potrebu to takto ocividne ukoncit, no nie je to asi najlepsie...
tak som to citil
krásné! moc a moc se mi líbí ten název.
a vůbec všechno je to moc pěkné. (t)
p.s. mám rád slovenštinu ;c)
oou po rozčerenej oblohe nasledujem spln,krasny obraz to ti dam aj sto hviezdiciek ale sa to tu nezmesti:)))))