SMRT (I)

Derkmane ty máš na smrt takový jiný pohled, co se děl týká...takový víc...ehm....naturalistický...já se to snažím zabalit, aby alespoň to pozlátko vypadalo trošku méně drasticky...;o)) Johanne díky ti za kritiku!

nooo... ale jo, celkem jo (taky jsem takhle kdysi psala :))), ale zahrabala jsem to hluboko hluboko, aby to nikdo nenašel :D)

No není to nejhorší tipnu to, ale osobně když už kontakt se smrtí tak vyloženě temný, nekopromisní a tvrdý... S těma klišé souhlasím s autorkou občas už to prostě padá samo...

viz Igor Indruch - je ale pravda, že v podobném nádechu píšu také - klišé někdy dokáže básnikovi pomoci vyjádřit přesně to co chce a tj. někdy přednější

Já s tím nesouhlasím - klíšé se pravda, často nabízí, ba přímo vnucuje, ale obvykle stačí jen "trošičku zatlačit" a přijde se na něco nového a výsledek pak stojí za to :o))

Jestli vás všechny mé kritiky potěším, psala jsem to kdysi ještě na základce, jen jsem chtěla vědět, co k tomu kdo řekne. Nějak jsem se zrovna s někým rozešla a padaly ze mě všechny tyhle klišé:-)

to je ono!! to jsem si přesně myslel ! :-)

smrt se dá vyjádřit jak mnohem jemněji tak mnohem syrověji. ale když je to z té základky tak fajn

Zajímavé...

Teda ty ses rychlej, ja sem neco cerstve dam a ty uz to mas precteny!

Snažím se :-) Ještě k dílku (v tu chvíli nezmohl jsem se na víc): Asi nemohu být objektivnější, protože to, o čem píšeš je mi velice blízké a v tomhle dílku jsi to zachytila velice jemně a pěkně - moc se mi to líbí...:-) Dávám TIPík + klub

Nezlobte se na mě, ale já v tom vidím pouze jednu velkou pózu a koketování s něčím o čem (to je aspoň můj dojem) zatím zas tak moc nevíš. Navíc ta hrozná klišé: "až na konec vší úzkosti, kde už nebudeš nic cítit," "a pak přijde věčný mír" Jestli chcete jednu dobrou na toto téma, tak Allen Ginsberg: Father death blues. Zkoušel jsem to přeložit, ale vyšel mi z toho paskvil - není to úplně jednoduchý text na překlad. Třeba se někdy zadaří.