Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seUž je to dávno
Autor
Anni
Ať žijí deprese...
Už je to dávno
Už je to dávno
co jsi mě líbal
roztřeseným hlasem šeptal miluju tě
dávno kdy mě dotek hebké kůže
a horké sametové rty
uváděly do extáze
znova
a znova
Už je to dávno
co jsi mě obejmul
cítila jsem se tak bezpečně a krásně
v tvé voňavé náruči
svět se v té chvíli rozplynul
vem ho čert
tehdy to nevadilo
Už je to dávno
co jsem plakala na tvém rameni
a tys mě hladil po vlasech
dávno co nocí zněla symfonie
dvojího horkého dechu
co jsem usínala stulená na tvé hrudi
Už je to dávno
co jsi mi naposledy ublížil
po tisící mě bodl
otočil nožem v ráně
a potom odprošoval
po tisící a naposledy
Teď už ne
A přesto lásko moje
přesto je mi teď hrozně
svět je osamělý a studený
zbyly jen vzpomínky
které nehřejí
ale bolí
moc bolí miláčku
Hlavou se míhají
v šíleném tanečku
rty a oči a vlasy a dlaně,
doteky a polibky a objetí a vůně
šepot a smích a nářek a…
DOST!
zmizte a ztichněte
já o vás nestojím
přestaňte mě trápit
Jenže nikdo mě neposlouchá
už ani moje vlastní hlava ne
z očí mi tečou vodopády protivných slz
jestli je tohle konec lásky
nechci už nikdy milovat
Už je to dávno co mi bylo dobře
dávno, co jsem večer neplakala
a věděla co je to štěstí
Ale teď už dost řečí
je čas
nasadit úsměv
a vyrazit mezi lidi
nashledanou večer
mé opravdové já…