Pařez

 

Pařez

 

 

Stojí pařez v středu lesa,

Stojí, stojí, tiše si schne.

Zájem o něj u všech klesá,

Stárne rychle, a slunce žhne.

 

Proč už nikdo nemá zájem,

Proč když nic se nezměnil?

Mýlí se však,

Prošel rájem,

Byl to strom dřív,

Jen pařez teď zbyl.

 

Dříve však byl majestátný,

Ptáci milovali ho,

Listů jeho šum byl krásný,

Život měl dlouhý,

Vcelku jasný,

Sto let by měl

Kdyby však zřel,

Že zemře roku onoho.

 

To byl vám věru

slunný den

já teď vše mu beru,

přišel muž s tou zvláštní zbraní

a strom byl náhle zavražděn.

 

Větve jeho přišly vhod,

Teplo daly do domu.

Další teplo však i vzaly,

Ptáci zřeli pohromu.

 

Teď tu ten strom,

Krásný, moudrý

Vznešený a mdlý jak hrom,

Padl a zbyl pouhý pařez,

Devadesát devět kruhů,

A na ten stý skončil hon.

 

Ptáci zasmušilí

Pryč se dali v let.

Teď jen houby, brouci milí,

Rádoby jim závidět.

---