Dnes naposled

Dnes naposled mi na tisíc kousků dozníš

jen se tak s hraným úsměvem poohlédnu za skutečností

a budu zase nezávislá a volná, jako už tolikrát...

Možná bych ze sebe měla mít radost...(?)

a taky budu uplakaná nad tím

že nepřijdeš, že se nevrátíš

vše mělo být zřejmé a zrádné zároveň

snad ty střípky "možná" ještě snesu

možná dozníme spolu...

dnes naposled neodpovídám cenzuře

a tvá netečnost mě pohlcuje

Můžu být ještě chvíli bláhová?

V mých očích jsi wonderful...

Právě tě vidím přicházet

Zkouším ti dýchnout do vlasů

naposled sklopíš oči

písmenům už nerozumím

ba ani slovům, či dokonce větám

naposled ještě přikročíš

přiblížíš se a já napjatě vyčkávám...

(stále jsi tak nebezpečně krásná)

...padáš mi po směru různoběžky

tam, kde máš asi správně být

beze slov odcházím

a ty jsi tam zůstala zamyšlená

A přede mnou mlhavo

Nepřirozeně mlhavo