Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Telefonní

09. 04. 2004
1
0
2002
Autor
Petr Zdeněk

Dívčí monolog

Telefonní

 

Vždyť to přece vím,

bát se nemusím,

přesto ale

ptám se stále:

Má mě vážně rád?

 

Slyšet chci hned teď

jasnou odpověď,

co mi brání,

bez váhání

jdu mu zavolat.

 

Číslo volám hned:

čtyři osm pět

sedm osm

osm osm

čtyři a zas pět.

 

Nejspíš už jsem zas

propásla svůj čas,

telefonem

praštím o zem,

"lásko, vem tě ďas!"

 


Crowley
02. 05. 2004
Dát tip
Změněno určitě k lepšímu - odlehčené, nenáročné ...MILÉ?! :-) t

Elyn
09. 04. 2004
Dát tip
to už tu bylo... přece.. malé úpravy nebo recyklace?

spíš ta recyklace... několikátá...

Ale ano, docela se to i pěkně čte s tím spádem...

Máte pravdu, už to tu bylo, jenom jsem to trochu pozměnil, zvlášť ten závěr a položil jsem celou básničku do jiné osoby. Chtěl jsem, aby to bylo čtivé a nenáročné, takže se mi to asi povedlo. Dík za kritiky.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru