Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

bez názvu

25. 04. 2004
0
0
875
Autor
prázdno

Poletuji vzduchem...

Ale nechci

Stala jsem se obětí závisti

Obětí lží, pomluv a podvodu

Stala jsem se hračičkou, pohazující si s ní děti vzduchem

A slyším jen vysmátý smích smějících se smíšků

A já pláču...

Ale nechci

Pohledy láskyplných duší se mi šklebí

Při pohledu do vzpomínek mi uniká život

A jakýsi kluk se na mě usmívá z fotky

A pláč po malých kapkách padá do kaluže plné slz

A já chřadnu...

Ale nechci

A všechno mi najednou uniká mezi prsty

Jsem jen zastávka na znamení

A lidé mnou projíždí bez povšimnutí a berou mě jako obtíž

A já umírám

A najednou chci...


romi
26. 04. 2004
Dát tip
....a často je obětí lží, pomluv a podvodu, asi bychom si měli zvyknout.

Bagg
25. 04. 2004
Dát tip
holka leží na posteli a kluci se na ní střídají a střídají, až chce.. báseň je hrozná....

dismorphia
25. 04. 2004
Dát tip
já vím, že toto "A slyším jen vysmátý smích smějících se smíšků" byl záměr, ale je to něco hrozného :) takový výlev někoho, kdo si přijde hodně ukřivděnej, kdoví vlastně proč :)

LuisaG
25. 04. 2004
Dát tip
Velmi smutná...:-(.Doufám jen, že není o skutečném pocitu autora...Nic není tak strašné jak se zdá...Život není těžké žít, když si uvědomíš, že se i na Tebe usmívá..**

Bezinka
25. 04. 2004
Dát tip
.. často je člověk obětí jen sám sebe.... a svých představ....

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru