Nebe, peklo, ráj VIII (19. 4. 2004 – 28. 4. 2004)

* Poslední dubnovou neděli vyrážíme na čtyřdenní výlet do Stockholmu a Helsinek. Po osmihodinové cestě autobusem z Kristianstadu dorazíme do Stockholmu, kde se kolem třetí hodiny odpoledne ubytujeme na ostrově Skeppsholmen údajně v jednom z nejoriginálnějších hostelů na světě. Ten je umístěn v anglické nákladní lodi af Chapman, která sloužila nejdříve švédskému námořnictvu jako školní loď, aby se pak v roce 1949 změnila na první stockholmskou mládežnickou ubytovnu.

* Po krátkém oddychu se naše česká desetičlenná skupinka vydává na odpolední procházku švédským hlavním městem. Couráme se prosluněným městem a vyjdeme na vyhlídku, odkud se nám naskytne hezký pohled z ptačí perspektivy na město. Poslechneme si trumpetistu, který zde vyhrává tu svou… Pak se vrátíme zpět na loď, abychom na večer vyrazili ztmavlým městem na kratičkou procházku.

* Dopoledne se nasnídáme na palubě, vrátíme klíče od pokojů (magnetické karty) a jdeme se podívat na střídání stráží, které je zatím nejdelší, které jsem kdy viděla. Zatímco v Praze rota napochoduje, vystřídá vojáky a zase odpochoduje, v Londýně, kde trvá celá procedura tak kolem dvaceti minut, u stockholmského paláce strávíme více než hodinu. Během střídání se nám zde předvedou hradní muzikanti, podkoní, jízdní garda a muzikanti na koních a pěchota. Zajímavé je, že v hradní stráži slouží také ženy. Střídání se odehrává na nádvoří, které je ve stínu, takže za celou tu dobu solidně promrzneme. Slabší povahy celou dobu nevydržely, a tak až do konce shlédneme střídání jen tři. Pak už nám nezbývá moc času k odjezdu autobusu k trajektu, a tak se projdeme po pěší zóně, kde navštívíme pár obchůdků.

* Na trajektu do Helsinek strávíme 16 hodin, během nichž si každý v Tax Free Shopu nakoupí láhev vína a vydáváme se najít místo, kde si uděláme party. Nakonec se rozhodneme pro prostor u vchodu na palubu a jak později zjistíme také u prostorů pro posádku, kteří na nás posléze nechápavě koukají, cože to tam vlastně děláme. Posedáme si na zem a vinná session může začít. Už po jednom kelímku (znalci vína jistě prominou, ale to už k takové ulítlosti patří, protože z ničeho jiného nemáme pít než z kelímku z koupelny – sklo může být za jistých okolností nebezpečné) je nám jasné, že nás víno solidně zmůže, protože bylo docela těžké (13% alkoholu) a lezlo rychle (a zběsile) do hlavy. Kolem půlnoci se vydáváme na disko, kde to roztočíme.

* Protože Péťa vyvrtl kotník, zůstává celé úterý na trajektu, a tak na výlet po Helsinkách nás vyráží devět. Všichni jsou unavení, někteří ba i znaveni ze dvou lahvinek toho úžasného vína, takže náš zástup se skládá z jedné mrtvolně bledé osoby a dalších osmi, kterým se sotva klíží oči. Naštěstí svítí sluníčko, které přímo dobíjí tu ztracenou energii. První místo, které navštívíme, je největší katedrálu v západní Evropě - pravoslavnou Uspenskou katedrálu, která je postavena v ruském byzantském stylu (1862-1868). Odsud jsme zamířili na Senátní náměstí a přes Kallion Kirkko dojdeme k olympijskému stadionu, kde v roce 1952 vybojoval Emil Zátopek tři zlaté medaile. Klukům to nedá a oběhnou si stadion. Od olympijského stadionu se vydáváme kolem Kongresového centra Finlandia zpět na trajekt na zpáteční plavbu do Stockholmu.