Po ránu

Tvoje šedé oči odrážejí šedé nebe

tvoje řeči způsobily že mě zebe

tvoje šedá kůže kolabujícího salamandra

mě popálila po celém těle

tak jako cigareta po divokém milování

vyčpěla jako zápach z popelníku

na rohožce před tvým vypůjčeným bytem

Jsi jako nedospánek

na noviny smetu čaj rozsypaný roztřesenýma rukama

lekáš se úpění tramvají v zatáčkách

pod Jelením příkopem a s nevšedním zaujetím

se pokoušíš vykonat dobrý skutek

nemohu si vybavit údiv světců na Karlově mostu

nad tvým nepokojným spánkem

rušeným bluegrassovým sólem

z oprýskaného tranzistoráku

Jsi jako písek odněkud od Luxoru

nedočkavá jako faraon stepující

před vlastním hrobem

protékáš mi mezi prsty

ačkoliv je tě všude dost a mám tě plné oči

takže tě mohu donekonečna nabírat dlaněmi

mohu z tebe tvořit nebo vše ihned bořit

nebo se tebou nechat obtékat

kolem celého těla a zalykat se

nedostatkem lásky a kyslíku

vždycky po ránu