Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seUkrytý hrad
02. 05. 2004
1
0
1836
Autor
záhadná_prokletá
Mám před očima hradby,
veliké, černé a nedostupné.
Uprostřed hradeb jeden černý hrad,
s jednou věží, jedním pánem,
všem pocestným bere dech.
Ne však obdivem či krásou,
spíš smutkem a ztracenou spásou.
Je to můj hrad, moje hradby!
Já jsem jediný pán v tomto černém světě,
jež jsem si sobecky zabrala!
A vy, co proniknout se snažíte,
Vězte, svého života si příliš nevážíte!
Pořád jsem to já…
Rozumím smutku toho hradu pána... dokonce cítím, že ví, co by měl udělat... jenže... jaksi to nejde... proto (snad) ta "křeč"... já ji však z toho necítím... cítím bolest... ne křeč...
T*
Nerad si dělám reklamu, ale kdybys měla trošku času, zkus se podívat na tohle, třeba Ti to něco dá...
Ej ha, zdá sa mi, že sa trošku ľutuješ, alebo si až prehnane smutná....Ten hrad má žiariť krásou a nie smútkom....Hermann
Možno táto báseň vystihuje, že si ako hrad, si opevnená proti šťastiu a smútok v sebe zamykáš? .........
Křečovité....
... ale myšlenka tam zakutálená je... trošku jako střep v oku....
A vy, co proniknout se snažíte,
Vězte, svého života si příliš nevážíte!
...
tohle mi tam vadí strašně moc
Uprostřed hradeb jeden černý hrad - pěst na oko a vůbec je to celé takové nic moc.
Rozhodně se mi líbí spíš ty nerýmované výkřiky ,,pološílených bláznů" jak říkal Blackcurrent, mají něco moc co do sebe.