Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Hostina

05. 05. 2004

1167

Autor

Oriel

Když oheň tiše praská

Když venku vítr duje

V tom tichu dračí sluje

Když nářek havranů

Útok stihomamů

Krev v potok se roztahuje

Srdce bít se rozpakuje

Pryč jen pryč

Rudé stopy hluboký sníh

Mrazivá mysl

Pach hostiny v povětří

Světélka tak blízko

Naděje ach naděje

Hladové oči vlčí

Rudé stopy krvavý sníh

Cáry kožešin

Vítr už jen tiše skučí

Nepřehluší vytí vlčí

Jen pramínek krve

Ještě barví sníh

Panděra si nacpali vlci :) Zraněný uprchlík nemá chvíli klid, i když najde bezpečné místo nevěří mu a vyštve ho to z něj a dopadne jak dopadne,neustále hledáme bezpečný přístav ale často zahazujem a zahazujem až přeberem, toť pointa