Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVzpomínky, vzpomínky...
11. 05. 2004
3
0
3040
Autor
Anni
Každý to zná a zažil, nic nového pod sluncem. Ale pokaždé stejně bolavé...
Stanice metra
souboj v Heroes
gotický kostým
maturitní vysvědčení
oranžová deka
To všechno jsou jen běžné věci
jenže když se na ně podívám
vidím nejkrásnější ramena na světě
cítím vůni hnědých vlasů
něhu doteků a polibků
jsi všude kolem mě
a přitom nenávratně ztracený
byla to meje volba
a byla nevyhnutelná
přesto mi stále strašně chybíš
a není už nic, co můžu říct
Wendy Darling: co je to umělecké hledisko? nevím, pro mě je nejdůležitější citové a tady z toho cit přímo prýští
Auuu, to fakt bolí jako čert...sorry, jdu hledat kapesník, jináč utopím klávesnici 8..( *t
No jo, já už budu hodný, dědečku... ;o)
Dobrá, fňuky budu uchovávat zásadně v šupleti;o)
co bych....oprav si 3. řádek poslední sloky...
cítím
vůni hnědých
vlasů
něhu doteků
a polibků.....
příjemné....hezké....
měj se fajn
m.
Navnadila mě první sloka. Ta je skvělá. Detaily. Jednotlivé postřehy ve vzpomínkách. To je to, co bolí nejvíc. Zbytek básně už mi ale nic nepřinesl :( Škoda.
Chá Anni ounlájn!:))
No tohle je spíš jen taková vzpomínka.. těším se na sci-fi:))