Sychravost

máš na baterky smějící se šotky v očích

a hlas udýchanej

bojuješ o lepší časy s osudem

já tě utěšuju

a v očích mám perly...

Svou svatozář protentokrát ukrývám

v nepatřičných neintervalech

když po vlasech ti napad sníh

zhýčkaný vodopád tam někde v mracích

se stárnoucími romantiky...

Nikdy jsem němela myšlenky sněhobílé labutě

a ted ti mám dokázat

že někým dalším umím být...

Mám ráda vůni kokosů v tropech

a vábí mě představa hlučných dechů

tak jako ta představa těsně předtím

než se dotknou naše rty

Proudem vody ze sebe smyju

ještě ten zbytek identity co mi zbývá

a přenesu ti dech do ticha

ma malá

nešťastná ničitelko vzpomínek

zakletá v sychravost