Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKrumpáče x mikroskopy
Autor
meduzza
Všem studentům potícím krev v tomto zkouškovém období.
Sedím v menze na Albertově, žvýkám neidentifikovatelnou hmotu a rozhlížím se po lidech: budoucí neurochirurgové, mikrobiologové, geobotanici a softwaroví inženýři se smějí, klábosí a plní si žaludky.
Vzpomínám na chvíli, kdy jsem poprvé spatřila rastrovací mikroskop v podzemí Přírodovědecké fakulty – sedělo u něj stvoření s průsvitnou kůží a velkýma rybíma očima. Zkoumalo rakovinné buňky laboratorní myši. V tu chvíli mi hlavou blesklo pochopení – tohle není moje cesta. Nemůžu se zahloubat do problému tak, abych se vzdala čerstvého vzduchu prozářeného sluncem. Nemůžu obětovat vědě celý život (pokud ale chcete být expert, jinak to nejde!). Nemůžu!
Začala jsem přemýšlet o lidské drzosti - drzosti a touze poznat všechno - touze, která se mění v šílenství.
Je osekvenováno 86% DNA, až bude znalost informace kompletní, co zastaví pokusy na lidech? Etika? Tyhle hranice se prolamují rychle - zvlášť pod náporem finančních injekcí.
Napadá mě analogie k vědcům a jejich neúprosné snaze dostat se co nejhlouběji k poznání: Tolkienovi trpaslíci z Morie - kopali tak hluboko až probudili démona Balroga…
Možná jsem paranoidní – snad. Ale kde jsou hranice užitečného poznání?
Ví to oni?
Víte to vy?