Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMelancholie okamžiku
06. 06. 2004
2
0
934
Autor
Miguel
pomeditační ústraní
tiše, tiše i kámen mlčí
v tichosti hluk světa promlouvá
tiše, tiše oči bez obočí
slova ztracená
co jsem prožil v duši mám
duch samostrůjce
zavěšen za lanka světelná
kopie světa tělo
propůjčené nádobí
na neurčito umývám
nezměrná částečka klíčem světa
je okamžik hloubka nezměrná
tápej bez smyslů
možná najdeš dalekou ztrátu
naroveň všemu za soumraku
stěží měsíc své sličné ovce uhlídá
využij těch letmých darů
magie lehce bez kouzla
hladoví okolo kaše horké
jak slepí chodíme
pravda trochu zaprášená
....je klam
Mi přece nesníme?
jasně
magie....meditace...porozumnění
atmosféru to má opravdu velmi kouzelnou
rýmy nepůsobí vůbec uměle a krásně proplouvají celý¨m textem..což je známka pohody¨...a to se mi líbí
pohladí
proklouzne
nenásilně
T*
měj se hezky
peace
m.
Jo vážně tam má být MY...
Že tě to neuhodilo do očí, vždyť to "Mi" vypadá příšerně...