Hojeni Zeme

A jak by vlastně k tomu přišlo, být obětí náhodného vraha, to není spravedlivé, proč neumře dítě sousedky či jen imaginární dítě, jako tady, z tohoto uvážení.

Ahoj
Čest radosti se mladí SS-mani učili službou mučit a mučením sloužit. Sama podstata čili prázdná strukturní síť organizací je perverzní a dává možnosti ukájet různé nečisté chtíče různým poloduchům - zlým vnitřním dětem. Jen co je úchylných, manipulujících a škodoradostných na postech vedoucích (či aspoň psychiatrů). A kde to vzali energii šplhat se na vrcholy společenských žebříčků?.. inu polodušší rozkoš. Ano ctižádost je nečistá; to říkám bez závisti. Její zdroj je nehumánní. Často vidím jak hmotně či nehmotně zajištění ctižádostivci a dosahovači jsou ubohou karikaturou člověka, a tím jim taky většinou smrdí z huby. Teď mě napadlo, že míra člověčenství není ve tvaru lebky, čísle bot, délce nosu či inteligenci, ale v tom, jak jednomu smrdí z huby..tedy čím, míň, tím je víc člověkem…
My co žijeme, se rozdělujeme na ty, co mají strach, a ty, co strach nemají. Těch je míň a jsou to praví pašáci, opravdoví rytíři života - umělci Země.
Ne ten kdo má strach a přemůže ho, ale ten, kdo ho nemá je čistý a pravý, ba mistr. Nám živým zombily (zombilov znamená, že už boj a naděj v přitakání ne-strachu či na posunutí přizené podstaty již zcela vyhasly) moc nerozumí, a tak se jim raději moc nesvěřujeme… no někdy se na vyšších vrstvách společenských žebříčků, objeví nemrtvý, někdo kdo nemá strach, a to je pak krása a povznesení komunikovat, ba i zombily se s ním rády, ač není spojení, pro lesk jeho statusu nechávají vidět. Jo jo, už není co bývalo, chybí ta výchovná přirozenost ohrožení, to spojení s matkou přírodou, což zombiám, které jsou obecně méně citlivé a Zemi neposlušné, vyhovuje. Jsou sic ve svých tělech často trestány menší plodností a nemocemi, ale zase je oživuje technologie.
Technologie je hnojivem tuposti a egoismu. A kolik nás sakra zbylo? Kdo dnes kope za lásku, a kdo pro peníze, kdo je sportovec a kdo prodejná zombie, co po náznaku faulu filmuje pád, a pak skučí na zemi v naději na vyšší plat. A ti blbci mladí nevyprofilovaní, nechají se strhnout a ještě tomu fandí. Nechápou, že toto už není sport, že to je projev sviňáctví poloducha a je jim to jedno, hlavně že cizák prohraje. Je jim jedno jak vesmír úpí.
No musím se ještě vrátit k tomu, že jsem pedofilní vrah – kandidát, co má dilema, neboť nevím, co s klukama. A byl bych vůbec ještě pedofil?..nebo bych byl homosexuální pedofil? nebo je to spíš o věku? Nevím, ale mě se postaví spíš u těch holek, co já vím, když ti kluci tak nějak jinak kvičí...hmm...
…sakra přichází Radahun Ahla a ptá se mně, jestli si myslím, že je normální lézt někomu do komplu?… no já nevím Radahune, myslím si, buď rád, že ti tu nerozhodím sosák…
Ale co, potlačím pud a klidně mu řeknu, že se narozdíl od něj na sobě pracuji. To, že ho k tomu zneužívám je nezbytným předpokladem, že něco dělám, protože bez jeho rozhořčení bych nic nedělal.
Jde teď totiž o to, naučit se ubližovat, a k tomu je třeba mít komu. Ahla (nebo Ahmed jak mu někdy říkám) to trochu chápe, protože je taky pedofilní vrah, co má strach...ale žije míň než já, nic pro svůj vývoj nedělá, skoro už je zombia. Chodí do práce, ukájí tam svou potřebu důležitosti (potřebuje se povyšovat nad méně výkonné) To, že je pedofilní vrah ho zachraňuje vhledu-schopného a pohoršení neschopného, bez toho by jistě umřel, a proměnil by se zá pár let v nějakého připosraného manažera, kterému jedni serou na hlavu a jiní se od něj nechají kopat do řiti - vlídný čtenář promine, anebo né ať si klidně nepromine, pokud dočet až sem, tak je jistě hodně svobodný a snad nemrtvý, tak ať si třeba dle chuti taky nasere anebo najebe… svoboda přináší toleranci k cizímu i svému sraní...
Ahma je často důležitý a malicherný, což mi umožňuje mu ubližovat. Jo jo, lízt do komplu, to je něco jako slídit v hlenech či odhalit temná zákoutí minulých arcistudů- to jistě zabolí a i naštve. Ahmed navíc není žádný komunista a nikomu nic nepůjčí. Leda vymění. Tím mě ten lišák nutí vlastně k práci. Sháním, kde se dá... a tímto ho také zdravím: Ahlo čao, mám tě rád a dík za ten pracovní stereotyp, který mi pomáhá překonávat přirozenou lenost a liknavost. Tedy chci říct, že to naše speciální zaměření je hrozný dar, něco jako baterka v jeskyni. On si ho snad ani neváží, neváží si své identity, tak to se asi brzo rozloučíme! ... Chudák Ahla, asi brzo umře. Když už jsem to nakous, tak tedy my živí, leč strachem podělaní se ještě rozlišujeme na ty, co něco dělají: pracují se svým strachem, či se tuží v sebepoznávání, tápají v metodách a hledají cestu, aby mohli jednou přitakat své přirozenosti beze strachu či ji posunout a na kandidáty zombi. Popírat přirozeno /což z nás většina asi bohužel dělá/ je bolestné, a tak z nás většina utíká, uniká do ctižádosti a subilmuje pak jako zombiy. Naopak dokonalost posunu přirozenosti je případem zázračně vzácným a požehnaným… no, dosti již filozofie… zelený je strom života a já se snažil trénovat v malých příkořích, abych měl pak odvahu na velká, až konečně na to zabíjení. Nyní vidím, že to byla blbina… asi to nefunguje a bohužel svůj strach stále pozoruji nezměněn. Takže tahle metoda je na prd, stejně jako všechny metody. K mistrovství lidství beze strachu či proměně, lze dosíci jen meditací. To je dar, Nelze ji trénovat vůlí či vypěstovat, a tak se špatně popisuje. (Popiš ranní zpěv ptáka nad nocí ztichlým městem.) Popisování je procesem, který má počátek, a tím pádem i jaksi postupně vzniká čili je pěstovatelný. Meditace ale nikoli, a tak je s ním neshodná. Jedině tušení souvistostí, jež je vlastní nemrtvým, umožňuje pocítit její podstatu. Bohužel i mezi fanoušky meditace je více z řad mrtvých; no nic jsou to jen fanoušci, a někdy bývá těžké (nikoli nutné) je odhalit. Já se sám někdy činím mrtvým, aby bylo snažší komunikovat, (vždyť mrvol je tolik, asi už většina lidstva) a často se mi to tak daří, že mě i živí považují za mrtvého. Snad mi to nezůstane, je to už skoro zvyk,... To by mi pak mohla někdy uniknout pravá perla, blíženec - soul mate, někdo s kým by bylo lze sdílet vraždění holčiček beze strachu... a třeba ho pak přeměnit na něco, z hlediska kultury ušlechtilejšího... jako je třeba pěstování stromů. Víte oni taky ti kluci vlastně nejsou tak hodnotní /i když pěkně kvičí/ z toho hlediska, že muž při množení nahradí tisíce mužů, kdežto žena nikoli. Jde totiž o to naslouchat Zemi a ta mi říká, že lidí je moc. Gaia pláče a prosí duchy vln, aby poslali inteligentní tvory na smrt. Kytovci, braši beze strašší, samozřejmě poslechnou, ale málo citlivé nestimulovatelné zombiy ne, a tak je to na nemrtvých. Je to tak: porodnost ohrožuje Zemi. Někdo má čistý příkaz přímo v hloubi kódu, jako já (já ho mám navíc s darem pedofilie a schopností vhledu), někdo ho má pošpiněný přikázáním nezabiješ zvíře, či nemá ze zabíjení přirozený prožitek. Takového Země stimuluje na úrovni nevědomí či nižších identit, a tak, i když by také v hloubi nevědomí snižoval porodnost, je tak leda schopen či schopna utlumit, jen svou. Většina lidí jsou potomkoví egoisti, co by porodnost lidí snížili všude, jen ne doma. Nevím proč, ale takhle jsem si kvičení vetřelce nepředstavoval inu, když už je přirozeno takhle potlačeno (právě škrtím), /a já tě Radečku opravdu měl moc rád, ale stojí to s tebou hombre v tom podzimu života za prd/..¨tak já se raději oddám snění, že na mě někde vdálce čeká krásná soul-mate, krásná holčička, co se pak v nebi druhého dne setkáme jako milenci a vzájemní vysvoboditelé. I takovéto jsou cesty hojení Země.

---