Lavička v parku

Autor:Jana Hornová Lavička v parku Je to už mnoho let, co lavička v parku, tam na tom náměstí, byla obklopena životem.Vzpomínáš? To bylo tenkrát, když jsi dostal k narozeninám toho malého pejska. Denně jsme procházeli parkem při procházkách, i s Punťou, a pak, pak jsme se zastavili na tom místě, kde nádherně kvetl a voněl fialový šeřík. A tam stála ONA- lavička, která se stala naší důvěrnicí a místem, na němž jsme spolu mohli mluvit o našich snech. Sedávali jsme celé hodiny a slibovali si, že až jednou zestárneme, bude tato lavička opět „naším“ místem, kde budeme odpočívat zase při procházkách parkem. ONA byla jediná, kdo slyšel naše nejtajnější dětská přání. ONA byla tou zpovědnicí, s kterou jsme se neradi večer loučili. Pamatu- ješ? Chodíval jsi mě doprovázet domů i s Punťou., byla tma a já se bála chodit sama. Léta plynula, a každý z nás šel jinou cestou. Už nebyl čas se JÍ svěřovat, a tak, možná je to kvůli nám, že se stala místem, které vlastně ani místem není. Stala se skladištěm odpadků a nenašel se nikdo, kdo by JÍ pomohl. Byla už skoro ztrouchnivělá a barva byla oprýskaná. Dnes, když jsem stála u okna, měla jsem zvláštní pocit. Dnes je výroční den. Je tomu už padesát let, co jsme poprvé usedli na naši lavičku. Ano, je to ten den tvých narozenin!A pak najednou, slyším zvonek. Byl jsi to ty! Po tváři mi stékají slzy radosti. Já totiž vím, že my jsme jediní, kteří mají tu kouzelnou moc JI zachránit. Tak vidíš, podařilo se. Stačilo několik dní a je zase naše. Je to opět místo našich snů!Opravili jsme spolu naši lavičku a zase je to fajn. Diky, díky, že jsi se vrátil a pomohl splnit dávný slib z dětství. Škoda jen, že život není věčný a my už nemáme sny, které byly tak kouzelné. Lavičko v parku, děkuji ti za ty krásné chvilky, které jsou nezapomenutelné a za to , že jsi BYLA a určitě i BUDEŠ. Budeš opět místem dvou lidí, kteří budou nejlepšími přáteli a ve stáří se sejdou a zavzpomínají. Nebo budeš zpovědnicí zamilovaného páru, který si bude vyznávat lásku. Doufám, že už nikdy nepoznáš „zlé“ časy a budeš stále lavička „snů“.

---