Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePohledem se opřít nedá, aneb jak jsem si natloukl nos
16. 07. 2004
1
0
1123
Autor
Alferi
to bude asi nějaký záznam okamžiku vnitřní vzletnosti...
Strhnu černý samet
A učiním své orgiastické vzněty svými služnými duchy
S vážností mrtvého kamene
Větrným vzdechem vpustím horkost svého veškerenstva
Do železných pilin pod nehty
A symbolicky se rozohním nad třemi hroty ( stříbro na červeni )
Kam jsem se poděl ?
A zda mne ještě není
Na obrazy bohaté, ale obrazy nejsou všechno. Báseň by měla být jako zhuštěný smysl, šlehnout čtenáře přes tvář...aspoň tak básně vnímám já. A tady....škoda, zůstalo jen u formy.
přesně tak. jen obrazy a okamžiková obrazotvornost bez srozumitelnosti "nezasvěceným". viz prolog.