Šmejd - Úvod

Jmenuji se Tomáš, ale nikdo ze známejch mi neřekne jinak než Tom. Noci jsou horký a já nemůžu spát a když se tak toulám tou naši Prahou a vymetám hospůdky a bary, to když potřebuji vypudit svý trápení, tak jsem narazil na člověka, kterej kompletně změnil můj pohled na život. Dnes vím, že po včerejšku s ním musím trávit více času. Ono ten čas, kterej s ním budu trávit, jsou dny jeho života a když skončí svý vyprávění, skončí jeho život. Já hloupej ňouma mu slíbil, že mu nebudu bránit a von, že mi bude všechno vyprávět. Děsná představa. Dá se vůbec srovnávat konec příběhu s koncem života? Ne, ne to opravdu ne. Včera jsem se táhnul nocí a dorazil do příšerného pajzlu. No popisovat jej nebudu, ale seděl tam mladej kluk, tak asi v mým věku. Seděl sám, koukal do nikam a já si k němu přisedl. Původně mi připadal namol, to víte, takovej ten tupej pohled, ale nebyl. Jako by v něm uhasl plamen a on byl jen chodící schránkou.

Jmenuje se Dan, to je hezký jméno, takový jsem vždy chtěl dát svýmu klukovi, bohužel však žádnýho nemám. Snad se mi jednou narodí a já budu hrdým otcem. Je asi tak v mým věku, pomalu ale jistě mu táhne na třicet a já si říkám proč všechno vzdát v tak mladým věku? Rozhodl jsem se celej jeho příběh zapsat a tak uchovat ten krutej příběh Života. Říkal, že je strašněj šmejd a já jsem zvědavej, co všechno prožil a proč má svý důvody. Asi Vám ten příběh bude připadat trapnej, ale mě zaujal a chci aby mi vyprávěl co nejdýl, však důvod znáte.

---