Když „SMSka“ zabijí!!!

Vidím postavu klečící…

Vidím kolem svícny hořící…

Ona ve své dlani něco svírá…

A ta temná samota její kosti týrá

On však chirurgické rukavice nasadil si

Na ní svícnem srdce posvítil si…

Vede první řez chce povolit to sevření

Avšak jeho duše křičí z vězení

On na chvíli oslepil svůj zrak

Načež začal běsnit jako drak!!!

Vyřezal srdce z křišťálu

Padá k zemi pomalu

Tvé srdce, ale stále třímá ve své dlani

Váš cit však nemá svítání..

On stále miluje tě..

Ty však jeho v jedné větě!!!

Připravila o poslední zář

A on teď padl na polštář!!!

Slzičky jeho přerůstají v jezero…

A ty! Ty krutá příšero.

Promiň nechal jsem se unést..

Prosím zkusíš mé srdce ještě povznést

Asi je pozdě nosit milodary a dokazovat lásku

Ty miláčku, ty jediná držíš černou pásku

Ty jediná můžeš mi jí darovat…

Já pak sní na očích před četou popravčích budu stát…

Ač všichni budou zakrytí

Vím, že mezi nimi budeš i Ty!!
Každý si myslí, že nemá onu střelu..

Tu, kterou odsouzence zbaví žalu!!

Květinko, zkus hádat kdo mé srdce poraní…

Lásko má už vidím svítání…

Předvádíš mne …poslední slova lásky slyším

Pak už jen tvé srdíčko v řadě vidím

Střela tvá zprávou jest …spím, nebo sním!!!

Má holubice lásky stále ve vzduchu

Ten orel tvůj vzlétl je „je už v klusu“

Už zatíná pařáty do své večeře

Promiň lásko…

Tak skončil ten kdo podvede